Jak by řekla má pětiletá dcera: "Je to na bednu!" :-))) Někdy mám ze své práce skvělý pocit a pro ostatní to je při nejlepším "Hmm, dobrý a co?" A kolikrát dělám pro zákazníky pomyšlení a při tom je to proti všemu co uznávám (zákazník náš pán) a i když to je z mého pohledu jemně řečeno úplně mimo (většinou tedy v barevném podání), tak skáčou radostí do stropu a jsou jako malé děti.
"A vo tom to je" vidět věci různě a hlavně si o nich semo tamo trochu pokecat ;-)
Večerní světlo s dlouhým stínem se automaticky nerovná dobré světlo, nebo to snad vnímáš jako dogma? Tomu nevěřím a když se podívám na další Tvé fotky, tak musíš vědět o čem mluvím. Jsou úplně o něčem jiném a mnohdy velmi působivé.
Tohle je v podstatě Tvoje zdejší prvotina bez horizontu s oblohou, pokud pomineme snímek ".. v parku ..", který sice pustil krapet oblohy mezi stromy. Snímek ".. v parku ..", na rozdíl od tohoto ale nepostrádá hloubku prostoru, kterou jasně definuje koryto potoka.
Kvalitu komprese jsem neposuzoval, jelikož každý tady ví, že 100 kilo odpovídá webovkám o ničem a já vím o tom své, když komprimuji z 60-mega diáku 6x6, proti digitálním 5.
A menší hloubka ostrosti je v podstatě jediná, která snímku přispívá ku prospěchu a to je málo. Nezmiňoval jsem ji jako negativum.
Světlo v popředí mi potíže s vnímáním snímku nedělá, ale rozložení světla a stínů pod kopcem mi zkrátka nějak nelahodí oku a dle mého názoru strhává hlavní motiv v popředí a tím i celek.
A že komentuji? Myslím, že by to tak mělo být. Známka bez komentu Ti jenom odráží líbivost daného snímku náhodného výseku veřejnosti, které snímek stál za kliknutí myší. Když dám známku, přidávám vždy komentář bez ohledu na její hodnotu. Komentář je skutečným zrcadlem a něčím, s čím se pracovat, např. v následné diskusi této, nebo neveřejné.
Nějak se ztrácím v kompozici a také by to chtělo jiné světlo. Výsledek je bez hloubky prostoru a v podstatě i bez dominanty. Malá hloubka ostrosti v tomto případě sama nestačí na demonstraci prostoru.
Pokud nechceš mít na snímku krajiny horizont s nebem, o to pečlivěji musíš hledat křivky, diagonály, ..., a volit vhodné osvětlení i pozici fotoaparátu pro zdůraznění hloubky prostoru.
Jedna z mála fotek, které bych si klidně doma pověsil na zeď. Líbí se mi nejnom kompozice s aranžmá, ale i to, že strom se nevzdává a svojí vůli přežít nepřízni osudu demonstruje novou životaschopnou větví.
Máš Mariáne pravdu. Dalo to hodně práce stáhnout tento snímek pod 100 kb z původních 27 mega a nedalo se nic dělat JPG muselo jít do drastických 60%. Jinak by to byl prcek kolem 300 pix., což by tady nebylo o ničem. Objektivy pro tuhle Mamiyu měly vynikající kresbu a především hranovou ostrost a ty kameny úplně lezly z papíru.
O známky vůbec nejde, o věcné kritiky ano. S tím stromem to je těžké. Už je tomu hodně dávno, co jsem sedával ve školní lavici, ale slova mého profesora by zněla stále stejně: "I kdybys ho měl pokácet ..., jinak to je vyhozené políčko filmu." A s tím jsem vždycky trochu zápolil. Lešení jsem nestrhával, floru nelikvidoval a dál "vyhazoval" políčko filmu za políčkem.
Když se k tomuto snímku vracím tak i ten sloup veřejného osvětlení se značkou zákaz vjezdu v pravo od podjezdu by tam nemusel být. Na druhou stranu ale díky tomuto pohledu mi vyšlo osvětlení i kolejiště tramvaje do rohů, což přispívá dynamice snímku a spolu s umístěním loga Allianz (ve zlatem řezu) současně usnadňuje přečtení snímku.
Popravdě řečeno, také jsem dlouho hledal co nejlepší kompromis ve sbíhajících se liniích a nebyl a ani si jím nejsem stále jistý. Co vy na to?
Každý si může zvolit jakou cestou půjde. Buď bude pracovitý a nahoře, nebo bude na všechno kašlat a zůstane dole. Tak to bylo nejdříve vymyšlené a po té kompozičně ztvárněné. Takže možná patetické, ale dá se nad tím i zamyslet.
Spíše než dva body bych raději znal důvod, za co jsem si je vůbec zasloužil. Snažím se v činnostech které dělám růst a upřímná kritika k věci je vždy inspirující. Je dobré vědět, proč ta či ona fotka zaujme a co by šlo na ní ještě doladit, nebo čeho si více všímat a na co se příště zaměřit.
Jsi jeden z mála specialistů na jedno téma a je vidět, že víš co děláš a také to umíš. Jenom bych možná volil čtvercovou kompozici a ubral nahoře, viz. odkaz.
Zajímavá momentka, ale škoda amputovaného prstu a pozadí trochu ruší nazelenalý flíček vlevo, který by šel snadno odstranit a tmavý roh s hnědým pruhem vpravo mne také trochu rozptyluje pozornost, ale tak to tam bylo a postprocesem by se už s tím moc udělat nedalo. Blesk máš docela slušný a tak příště zkus jeho záblesk zjemnit, např. vizitkou na gumičce - nepřekonatelná pomůcka pro svou tvarovatelnost a tvarovou stálost, nebo něčím jiným - odrazem a pod. Zbavíš se tak lehkých přepalů, jako např. na snímku v uchu a na čele a tvář získá na větší plasticitě. Určitě víš o čem píšu, jelikož ostatní snímky, které máš aranžované jsou v pohodě. Takže za tři určitě ustojíš :)
Chtělo to trochu ubrat ze shora a přidat dole, aby pravá ruka byla celá. I když to je jistě velmi subjektivní, přeci jenom bych ubral na žluté a červené - je to celé tak nějak zatažené, bez šťávy. Jinak momentka pěkná, ale s barvičkama to umíš o něco lépe.
Asi tu za chvíli nebudu moc populární, ale chtě nechtě, neskutečnou řadu pětek a všeobecné nadšení musím přetnout. Fotíš hezky, ale tady jsi ulítl s barvou, alespoň já to tak vnímám. I kdyby to bylo při západu slunce, což není (stíny jsou krátké), tak červený pískomil určitě není. A pokud je červená i ve stínech, tak je někde něco špatně. A jelikož tento snímek považuji za klasický snímek zvěře, nikoliv za nějakou abstrakci z říše živočišné, tak za tři. Jinak fakt slušný.
Pískomila jsem měl jako malý kluk a už ho nemám v živé představě, ale je to v podstatě rychlá myš s dlouhým ocasem a neutrální barvou. Takže v rychlovce bych viděl tuhle editaci bližší k realitě, i když k dokonalosti má hodně daleko. Ono se v tom kožíšku ty barvy prolínají dost prapodivně, ale když už Ti chci přispět svým názorem, tak co nejobrazněji :)
Neotřelé pokusy stojí za pozornost. Nápad zajímavý, ale na první pohled a dojem mi tam nesedí druhá paže. Stále se mi vrací otázka pročtam vůbec je? To že snímek vyvolává otázky není vůbec od věci, ba naopak, potíž je ale v tom, že mne nenapadá vůbec žádná odpověď a tudíž nevnímám ani žádné sdělení, byť by bylo subjektivní. A v tom vidím já osobně problém. Takže alespoň dva bodíky za odvahu vykročit neotřele.
Hodně už bylo řečeno, tak jenom o kompizici. Máš velké rezervy ve schopnosti vidět prostor. Pokud bys ustoupil o několik kroků vpravo a krůček dozadu, strom by se ti posunul vůči kříži vlevo, čímž by se s ním kompozičně nemlátil a probíhající stín v popředí bys dostal do levého spodního rohu při zachování výšky vpravo, což by snímku dalo jistou dynamiku. Toliko jenom k doplnění již napsaných postřehů. 15 sekund se stativem = momentka to nebyla, takže několik sekund navíc pro zamyšlení a přesun by nebyl problém.
Kategorie "emotivní" je obsažena napříč všech kategorií, jelikož převážná většina snímků emotivních je. Pokud by v nás fotografie nevyvolávaly emoce (kladné, ale i záporné) tak by umělcovo snažení bylo marností a pak by to chtělo spíše kategorii "tvůrčí marnost" a pod ;-)
Umakart - ne, stín v levém horním rohu - ne, stín od propisky - moc těžký, čepel nože - ne (bez popisného názvu je nepochopitelný), kompozice - bez kreativity. Za skicu představy 1, za fotku 0.
Hezká slečna si zaslouží trochu více pozornosti a když už to ujede v nastavení, tak si s tím pohraj následně. Za minutku času to automatickým vyvážením (žádné velké hraní s tím) a jiným ořezem může dostat jiný rozměr. Zvolil jsem čtvercovou kompozici a i když tam ještě hapruje zelená a pod., což by chtělo trochu více individální pozornosti, myslím, že by tudy mohla začínat cestička. Vítej.
Také bych se asi nespoléhal pouze na svit plamínku. Lehce přisvítit a tím dát hmotu svícnu a díky kratší expozici se zbavit rušivé aury z hořícího plynu kolem samotného plamínku.
Když se dívám na specifikaci Olympus C - 765 UZ, tak by to asi o moc lépe nešlo. 16 sekund maximální expoziční čas je opravdu málo, obzvláště, když je u tohoto typu snímků dobré používat co nejmenší citlivost (50 nebo 100 ASA), abychom měli co nejméně digitálního šumu. Když ale nebudu koukat na fotoaparát, v příjemném pohledu mne ruší ta absolutní černota, ze které sem tam vykukuje nějaká ta lampa a samozřejmě i basilika. Lepší kvězdičky bez star filtru z daného objektivu také nedostaneš, tak možná už jenom tip pro příště: "Zkus to příště těsně po západu slunce, kdy ještě není černočerná tma." Podle mého by to tomuhle snímku určitě prospělo, tak jako např. snímku "++ Paříž ++". Svit měsíce, jako u snímku "* Lago di Misurina *" udělá také své.
Lubomír Harrer |
"A vo tom to je" vidět věci různě a hlavně si o nich semo tamo trochu pokecat ;-)
Lubomír Harrer |
Tohle je v podstatě Tvoje zdejší prvotina bez horizontu s oblohou, pokud pomineme snímek ".. v parku ..", který sice pustil krapet oblohy mezi stromy. Snímek ".. v parku ..", na rozdíl od tohoto ale nepostrádá hloubku prostoru, kterou jasně definuje koryto potoka.
Kvalitu komprese jsem neposuzoval, jelikož každý tady ví, že 100 kilo odpovídá webovkám o ničem a já vím o tom své, když komprimuji z 60-mega diáku 6x6, proti digitálním 5.
A menší hloubka ostrosti je v podstatě jediná, která snímku přispívá ku prospěchu a to je málo. Nezmiňoval jsem ji jako negativum.
Světlo v popředí mi potíže s vnímáním snímku nedělá, ale rozložení světla a stínů pod kopcem mi zkrátka nějak nelahodí oku a dle mého názoru strhává hlavní motiv v popředí a tím i celek.
A že komentuji? Myslím, že by to tak mělo být. Známka bez komentu Ti jenom odráží líbivost daného snímku náhodného výseku veřejnosti, které snímek stál za kliknutí myší. Když dám známku, přidávám vždy komentář bez ohledu na její hodnotu. Komentář je skutečným zrcadlem a něčím, s čím se pracovat, např. v následné diskusi této, nebo neveřejné.
Lubomír Harrer |
Pokud nechceš mít na snímku krajiny horizont s nebem, o to pečlivěji musíš hledat křivky, diagonály, ..., a volit vhodné osvětlení i pozici fotoaparátu pro zdůraznění hloubky prostoru.
Lubomír Harrer |
Lubomír Harrer |
Lubomír Harrer |
Lubomír Harrer |
Když se k tomuto snímku vracím tak i ten sloup veřejného osvětlení se značkou zákaz vjezdu v pravo od podjezdu by tam nemusel být. Na druhou stranu ale díky tomuto pohledu mi vyšlo osvětlení i kolejiště tramvaje do rohů, což přispívá dynamice snímku a spolu s umístěním loga Allianz (ve zlatem řezu) současně usnadňuje přečtení snímku.
Popravdě řečeno, také jsem dlouho hledal co nejlepší kompromis ve sbíhajících se liniích a nebyl a ani si jím nejsem stále jistý. Co vy na to?
Lubomír Harrer |
Každý si může zvolit jakou cestou půjde. Buď bude pracovitý a nahoře, nebo bude na všechno kašlat a zůstane dole. Tak to bylo nejdříve vymyšlené a po té kompozičně ztvárněné. Takže možná patetické, ale dá se nad tím i zamyslet.
Spíše než dva body bych raději znal důvod, za co jsem si je vůbec zasloužil. Snažím se v činnostech které dělám růst a upřímná kritika k věci je vždy inspirující. Je dobré vědět, proč ta či ona fotka zaujme a co by šlo na ní ještě doladit, nebo čeho si více všímat a na co se příště zaměřit.
Lubomír Harrer |
http://www.humanus.cz/1_photopost/id15557-1164274402.jpg
Lubomír Harrer |
Lubomír Harrer |
Lubomír Harrer |
Pískomila jsem měl jako malý kluk a už ho nemám v živé představě, ale je to v podstatě rychlá myš s dlouhým ocasem a neutrální barvou. Takže v rychlovce bych viděl tuhle editaci bližší k realitě, i když k dokonalosti má hodně daleko. Ono se v tom kožíšku ty barvy prolínají dost prapodivně, ale když už Ti chci přispět svým názorem, tak co nejobrazněji :)
http://www.humanus.cz/1_photopost/id10762-1164370089.jpg
Lubomír Harrer |
Lubomír Harrer |
Kategorie "emotivní" je obsažena napříč všech kategorií, jelikož převážná většina snímků emotivních je. Pokud by v nás fotografie nevyvolávaly emoce (kladné, ale i záporné) tak by umělcovo snažení bylo marností a pak by to chtělo spíše kategorii "tvůrčí marnost" a pod ;-)
Lubomír Harrer |
Lubomír Harrer |
Lubomír Harrer |
http://www.humanus.cz/1_photopost/id17599-1164379288.jpg (po úpravě)
Lubomír Harrer |
Lubomír Harrer |
Lubomír Harrer |