body > | --- | |
komentáře > | --- |
pošta > | --- |
Upravujeme fotky Gimpem
Jan Parkman | |
Byla jednou jedna fotka, ale protože nebyla příliš dobře nafocena nikomu se nelíbila, i začínající fotograf k ní musel mít spoustu výhrad, počínajících špatnou kompozicí, "vyžranými" mraky a končících někde u reflexů...
Protože tatínek naší fotky měl hluboko do kapsy, byl rád, že za devatero horami a devatero řekami, žije skupina "šílenců", kteří ve svém volném čase a bez nároku na odměnu napsali program
Gimp. Gimp je zcela nepokrytě inspirován PhotoShopem, proto vše co zde budu uvádět by mělo, velice podobně, fungovat i tam. Pro porovnání s PhotoShopem může posloužit
Screen shot.
Šikmý obzor
Protože mi začíná docházet fantazie, tak tady opustíme pohádku a začneme se věnovat vážným věcem... První co s fotkou uděláme je korekce perspektivy, na první pohled je vidět, že se obzor (rozhraní louky a kopců) kácí. Chceme-li se přesvědčit, jak je tento sklon velký máme na výběr z několika možností, nejjednodušší je použití "vodítka". Vodítko získáme tažením z měřítka... (pro méně chápavé jako jsem já: Šlápněte myší na takové to pravítko v horní části okna a táhněte směrem dolů) Vodítek si můžete na obrázek umístit více a až vás přestanou bavit zase je odsunete zpět.
Poté co máme jasno, že je to nakřivo, přistoupíme k nápravě. Máme několik možností, nejjednodušší je rotace.
Rotace
Vybereme si nástroj "transformace" (nástroje\nástroje transformace\transformace) -- tohle v té závorce udává cestu v menu, kde nástroj najdeme, do menu se dostaneme šlápnutím pravým šlapátkem myši do obrázku. Mnohem pohodlnější cesta je použití ikonky z hlavního okna... a v něm zaškrtneme korekční rotaci (Pokud se vám nezobrazí dialog ve, kterém byste to mohli zaškrtnout nezobrazí vyvoláte ho dvojklikem na ikonku vybraného nástroje...) a klikneme do obrázku. Přes fotku se zobrazí mříž, která se tažením myší otáčí (uprostřed je puntík udávající střed otočení a také jde posunout). Korekční rotace funguje tak, že převádí námi otočenou síť na původní -- chceme-li tedy srovnat obzor, natočíme sít tak aby byla rovnoběžně s obzorem. Za zmínku stojí ještě volba oříznout výsledek, jejíž význam je jasný...
Korekce perspektivy
Jestliže nás nástroj rotace neuspokojí, můžeme použít silnější ze stejného dialogu a to korekci perspektivy. Použití je podobné jako u rotace -- deformujeme síť a program jí opět převádí na původní obdélník... Tento nástroj použijeme v případě, že se obzor kácel i ve skutečnosti a po "narovnání" by nás prozradily našikmo stojící stromy....
Ořez obrázku
Poté co máme narovnaný obzor, přistoupíme k ořezu fotky (nástroje\nástroje transformace\ořez). Na ořezu není co vysvětlovat -- šlápnete do obrázku a táhnete obdélník který určuje hranici budoucí fotky... Možná jednu fintu: nevíte-li, který z ořezů je nejlepší můžete po ořezu snímek "duplikovat" (obrázek\duplikovat) a v původním okně se vrátit zpět a takto si vyrobit několik ořezů a z nich vybrat ten pravý...
Tak máme ořezáno, teď doporučuji obrázek uložit (undo není všemocné) a pokračovat dále. Jako další prohřešek máme zapsány "vypálené" mraky, chceme je ztmavit, ale bez ovlivnění barvy a jasu popředí...
Mraky
Možností ztmavení mraků je mnoho od použití nástroje "zesvětlování a tmavnutí" (nástroje\nástroje kreslení\zesvětlování a tmavnutí) kde s volbou tmavnutí stínů můžeme "tmavit" mraky...
Druhou, pracnější, možností na kterou se zaměříme my je použití vrstev, položíme na sebe dva stejné obrázky, spodní ztmavíme a v horním vyřízneme díru -- oblohu, kterou bude vidět spodní ztmavený obrázek.
Vrstvy
Význam ikonek a tahátek v dialogu "Vrstvy, kanály, cesty" (dialogy\vrstvy, kanály a cesty) snad není třeba vysvětlovat, takže jen několik poznámek: vrstvy se skládají tak jak jsou vypsány a jejich pořadí je možno měnit pomocí ikonek se šipkami, ikonka oka udává zda se vrstva zobrazuje či nikoli (změna se provádí šlapáním myší), kreslí se vždy pouze do aktuální vrstvy (je zvýrazněna modrým pruhem).
Nejprve otevřeme dialog "Vrstvy, kanály, cesty" ve kterém duplikujeme vrstvu pozadí (původní obrázek), potom vypneme zobrazování spodní vrstvy (klepnutím na její oko) vybereme nástroj gumu a začneme gumovat oblohu horní vrstvy, chceme-li gumovat větší plochu můžeme ji označit pomocí nástrojů výběru a vystřihnout... Při gumování použijeme stopu s pozvolným přechodem a v první fázi oblohu negumujeme až ke krajům.
Poté co máme oblohu nahrubo vygumovanou, přistoupíme ke ztmavení spodní vrstvy. Nejprve zapneme její zobrazování (klepnutím na oko) a vybereme vrstvu jako aktivní. Pak spodní vrstvu ztmavíme např. nástrojem "křivky" (obrázek\barvy\křivky).
Dialogové okno "křivek" zobrazuje funkci přiřazení původních pixelů novým, před naším zásahem je křivka rovná a přiřazuje tedy starým pixelům stejné, když křivku deformujeme toto přiřazení se mění. My chceme zachovat jak bílý tak černý pixel (jejich barvu) a zároveň chceme ztmavit obrázek, hlavně jeho tmavší části, protože chceme zachovat bílou barvu v nejsvětlejších místech mraků... Křivku tedy nakreslíme tak jak je vidět na obrázku.
Po tomto ztmavení jasně vidíme nehezký přechod původních a ztmavených mraků, ke slovu tedy musí opět přijít guma. Vybereme horní vrstvu nastavíme menší rozměr stopy a v dialogu mazání nastavíme krytí na cca 30 (Krytí je něco jako převrácená hodnota průhlednosti...) a opatrně gumujeme staré mraky poblíž rozhraní...
Poté co jsme s výsledkem spokojeni spojíme vrstvy do jedné (např. šlápnutím pravým šlapátkem na vrstvu a volbou "Sloučit viditelné vrstvy") a pozorně si prohlédneme výsledek, patrně se nám bude zdát, že "je to vidět" -- jakési zesvětlení těsně nad horizontem. To můžeme odstranit nástrojem "Zesvětlování nebo tmavnutí" tentokrát nastaveným na ztmavování světel.
Konečné úpravy
Ještě nám zbývají retuše kazů, škrábanců a reflexů. Na ty je nevhodnější použít "Razítko" (nástroje\nástroje kreslení\razítko). Razítko funguje podobně jako např. štětec, ale s tím rozdílem, že nekreslí pouze jednou barvou, ale kreslí částí obrázku "nabranou o kus vedle". Místo, kde se má "nabírat" určíme šlápnutím do obrázku za současného držení klávesy ctrl... zní to blbě, ale lépe to napsat neumím.
Tímto způsobem odstraníme všechny kazy, doporučuji volit stopu s pozvolným přechodem a někdy může pomoci snížit parametr krytí, který známe již od gumy...
Konec
Obrázek máme tedy skoro hotov, nyní už nám zbývá "pouze" zaostření, úprava jasu, kontrastu a různé jiné rituály, ale o tom zase někdy příště a když bůh dá, tak s někým jiným... Tak tedy zazvonil konec a pohádky je konec...
Poznámky
Tady jen pár tipů co se jinam nevešly: Máte-li myš s "točítkem" tak točením nad "šoupátky" těmito "šoupátky" šoupete...; Točením v obrázku obrázek rolujete nahoru a dolu a při stisku klávesy ctrl i doleva a doprava; Chcete-li si nadefinovat vlastní klávesovou zkratku -- zmáčkněte na příslušném políčku menu levé tlačítko a za jeho soustavného držení požadovanou kombinaci kláves...