---

• fotogalerie
• fototéma
• bazar
• forum
• recenze
• články
• bookmark

Přehled článků | Komentáře k článkům

---

Přihlásit | Registrace

body >	---
komentáře >	---
pošta >	---

Jak fotit portréty

Martin (Andy) Hlaváč | |

Zde Vám nabízím soupis mých dosavadních zkušeností s focením portrétu. Neberte ho jako dogma, ale pokud chcete, všechno aspoň jednou zkuste. Můžete se pak dát vlastní cestou, ale třeba se minimálně několika slepým cestám vyhnete :)

Názvosloví

Portrét - zde ve smyslu vytvoření technické, nebo umělecké podobizny osoby, ne sofistikovaný portrét s pohledem do duše portrétovaného. Nevylučuje se to, toto je ale spíše technický článek.

Etalon - fotografie, která se vám líbí, fotografie, jejíž technické kvality nebo kvality obsahu byste chtěli dosáhnout.

Světelný objektiv - objektiv s minimální clonou 2.8 nebo nižší.

Čas expozice - například 1/100 sekundy (bezpečný u ohnisek do 100mm) 1/60 - delší čas, 1/200 - kratší čas.

Objekt

Vezměte kamarádku nebo kamaráda, někoho, kdo bude mít dostatek trpělivosti s Vašimi pokusy. Slibte mu hezké fotky, na to slyší spousta lidí, a nebudete lhát, pokud se budete držet níže uvedených rad.

Technika

Budu se držet předpokladu, že máte digi zrcadlovku. Hezký portrét se dá nafotit i s kompaktem, tuto možnost ale v tomto článku pomíjím. Dejme tomu, že máte zrcadlovku Canon, Nikon, Pentax nebo Olympus, (dosaďte cokoli dalšího :), se systémem výměnných objektivů. V tomto případě vás nic neomezuje, a máte našlápnuto stát se králem portrétů. :)

Objektivy

Portrét není krajina, zpravidla vyžaduje menší, přesnou hloubku ostrosti. Pokud máte nějaký zoom s pevnou clonou 2.8 po celé délce, jste schopní fotit technicky dobré portréty relativně bez odpadu. Bezkonkurenční jsou pevná skla se clonou 1.8, objektiv propouští do těla daleko více světla, což se zpravidla projeví na rychlosti a přesnosti ostření. Lepší je také zpravidla kresba objektivu. Žádný objektiv nekreslí úplně nejlépe při své nejnižší cloně. Pokud máte levné setové sklo s rozsahem clony 4 až 5.6., na dlouhém konci máte základní clonu 5.6, s dobrou kresbou počítejte dejme tomu na cloně 8. To je příliš velké zaclonění, přicházíte o jeden s nejsilnějších výrazových prostředků, hloubku ostrosti. Typicky třeba hodně rozmazané pozadí. Pokud si nehodláte aspoň jeden světelný objektiv pořídit, doporučuji ho na focení zapůjčit. Rozdíl poznáte sami. Na bajonet Canon je zřejmě nejlevnější pevný objektiv 50mm se clonou 1.8. Dá se pořídit nový mezi 2500-3000 Kč, ta investice se vám bohatě vrátí. Je to pevné světelné sklo se všemi výhodami, na polopostavy a celopostavy při portrétování je vynikající, oceníte jej například jako nouzové sklo na akci, kde je málo světla. Musíte jej hlídat jen u blízkých portrétů. Pokud budete fotit moc zblízka, perspektiva už nebude vypadat dobře. V neposlední řadě vás na scéně přinutí občas změnit stanoviště, kvůli kompozici, a zjistíte, že se vám při tomto pohybu objeví třeba úplně jiný, lepší záběr.

Clona

Pokud bych měl vybrat typickou clonu pro portrét v exteriéru, který fotím já, je to clona 4. Na kvalitním objektivu zajišťuje pěknou kresbu, dostatečně proostří hlavní objekt, a dostatečně přitom rozmaže pozadí. Při ohniscích nad 100mm a vzdálenosti mezi objektivem a objektem cca do tří metrů pozadí vymaže úplně. Samozřejmě se často používá clona nižší, pokud si pohlídáte správnou hloubku ostrosti, a nevadí vám měkčí kresba, můžete zkusit pár portrétů třeba i se clonou 2, nebo 2.5.

ND filtr

Pokud potřebujete opravdu malou clonu, a na scéně je moc světla, používá se ND filtr.(neutrální šedý filtr) V těchto extrémních případech, jako je jasný den a jasně osvětlená scéna, když se na clonu 2 nedostanete ani při nejmenším ISO a nejkratším čase, který zvládá váš přístroj, jej lze s výhodou použít. Scénu plošně ztmaví. To je ale opravdu výjimka.

Ostření

Ostřete na oči. Vypadá to jako banální rada, ale portrét obecně opravdu vyžaduje ostré oči, všechno ostatní může být rozmazané, tato poučka opravdu funguje. Samozřejmě je řada výjimek, a vy jste jistě výjimeční portrétisti, jednou za čas ale není špatné oči zaostřit a předložit divákovi co jeho oku lahodí. :)

Čas expozice

Hlídejte si čas, bezpečný čas pro ohniska do 100mm je cca 1/100, delším časem nefoťte, hrozí pohybová neostrost. Čas 1/100 spolehlivě zastaví i případný pohyb fotografovaného objektu. Na ohniska nad 100m používejte čas 1/250, v ideálním případě 1/320. Nebojte se v případě nutnosti zvednout ISO, pokud fotíte do RAW a dobře exponujete, je i ISO 800 na dnes prodávaných tělech bez problémů. Pokud je málo světla - postupujte tímto způsobem: Foťte na prioritu clony, nastavte ISO 100 a clonu, jakou chcete, typicky 4. Čas by měl vycházet 1/100 nebo kratší. Pokud vychází dlouhý čas, zvyšujte ISO, klidně až do 800. Pokud stále vychází dlouhý čas, zvažte snížení clony, nebo ISO 1600, nebo najděte světelnější scénu. Z dlouhodobé zkušenosti vychází můj poznatek, že více fotek vám ze začátku zkazí pomalý čas, tedy pohybová neostrost, než šum z vyšší hodnoty ISO.

Určitě vyzkoušejte

Obecně portrét se clonou 4 nebo nižší, s objektivem, který má základní clonu 2.8 nebo nižší. Blízký Portrét (hlava, hlava a ramena) s ohniskem nad 100mm, clonou max. 4, proti vzdálenému pozadí - třeba les.

Světlo

Rozhodně začněte s denním, přirozeným světlem. Umělá světla si nechte, až budete světlu rozumět, až si budete jistí technikou, až budete mít pěkných pár portrétů na denním světle. Pro začátek je ideální rozptýlené světlo, tzn počasí pod mrakem, tedy oblačno. Přímé slunce je daleko těžší světelný zdroj, generuje tvrdé stíny, rozbíjí pozadí, prostě nebrat. Naopak při rozptýleném světle se vám daleko lépe bude "stavět" scéna, můžete fotit z jakéhokoli úhlu, využít rozmaz díky vzdálenému pozadí, atd atd.

Hloubka ostrosti, Kontrast, rytmus, barva, linie

Dobrý portrét je založený na některém z těchto výrazových prostředků, pokud víte dopředu, který použijete, nebo si to aspoň uvědomíte, jste na dobré cestě. Obecně (až na výjimky) platí, že divák musí na první pohled odlišit, co je na fotografii hlavní objekt, a co pozadí. Výjimkou je třeba rytmizovaná scéna s postavou v rytmu nebo mimo rytmus, typicky sloupořadí nebo podobné scény. Využití hloubky ostrosti je jasné, zaostříte objekt a pozadí co nejvíce rozmažete. Pozadí více maže menší clona a delší ohnisko. Mazat se dá také švenkem, což se ovšem využívá spíše při sportu.

Kontrast využijete třeba nafocením světlé postavy proti tmavému pozadí, nebo naopak.

Rytmus - sloupy, linie, obecně nějaké počitatelné schéma, objekt jde s rytmem nebo proti rytmu.

Barva - v jarních měsících jdou fotit krásně odbarvené portréty v křovích bez listí, v suché trávě atd., hledejte šedé nebo málo barevné plochy, hlavní objekt v nich krásně vynikne. Nebo bílé/šedé pozadí, bílé/šedé oblečení, a rázem máte fotku, kde hlavní roli bude hrát barva pleti objektu.

Linie - kontrastu linií dobře dosáhnete například v protisvětle, zkuste si třeba i pár siluet, použijte pohled proti nebi, nezoufejte, že na displeji silueta nevychází úplně dotmava. Tento typ fotografií doupravíte až v editoru, pro dobrou úpravu stačí výrazný rozdíl mezi světlem a stínem.

Úpravy v počítači

Úpravám v počítači se nevyhnete. Musíte doladit kontrast, křivky, zpravidla provést nějakou drobnou retuš, ať už na objektu, nebo na pozadí, nemluvě o tom, že byste měli fotit do RAW formátu a pak z něj vyvolat. Už to je, světe div se, dost velká počítačová úprava. V žádném případě ovšem nespoléhejte na úpravy v počítači, pokud se vám fotografie nepozdává už v náhledu. Jen výjimečně lze počítačem dostat ze špatné nebo nudné fotky nějaké kouzlo. Dobrý záběr se ukáže už na displeji.

Etalony

Není žádnou ostudou stáhnout si z internetu portréty, které se vám líbí, a svoje pokusy s nimi porovnávat. Daleko rychleji než hledáním slepých cest přijdete na spoustu věcí, třeba doladění kontrastu, důležitost barevnosti, správné zaostření, správné podání pleťovky v různých scénách, výběr scény, atd atd.

Vyvolání z RAW

Nejdůležitější je samozřejmě vyvážení bílé, a expozice. Vyvážení bílé můžete provádět dle oka, nebo přes šedou tabulku, řiďte se ale spíše pocitem, (nebo třeba dobrým podáním pleťové barvy), než přesným vážením na neutrální bod, někdy to prostě nevychází. :) Můžete také zkusmo vyvolat několi verzí a ty porovnat s etalony. Pokud máte dobře nafoceno, ani expozice nebude problém, jen při výrazném podexponování fotky a vyšším ISO budete mít problém se šumem ve stínech, tomu se ale dá lehce vyhnout, viz expozice.

Expozice

V dnešní době není problém přímo při focení okamžitě zkontrolovat histogram. Musíte vědět jedinou věc, a to jak má histogram vypadat. V žádném případě nespoléhejte na to, že na displeji vypadá expozice dobře. Displej svítí, i hodně podexponovaná fotografie se může tvářit OK. Normální scéna, (dejme tomu 80 procent fotografií) by měla mít "kopec" histogramu uprostřed. Světlá scéna, dejme tomu fotky na sněhu, nebo v bílém oblečení u bílé zdi, musí mít histogram s kopcem vpravo, pozor, automatika se vám ho bude snažit posouvat expoziční korekcí na sřed, fotka bude šedá, podexponovaná. Tmavá scéna, dejme tomu fotka tváře v tmavém oblečení, v tmavém zákoutí, (světlá je zde jen pleť), musí mít histogram s kopcem vlevo. Automatika se vám ho bude snažit posouvat expoziční korekcí na střed, tudíž vám světlá místa přeexponuje. kdo vládne bodovým měřením, a umí měřit na světla a stíny, má vyhráno, v době RAW vám ale opravdu bohatě stačí uvědomit si, zda je scéna světlá, tmavá nebo střední, a expozici trefit alespoň přibližně.

Tvář

Z mé zkušenosti platí, že každá tvář je krásná, jen je potřeba tu krásu najít. Tohle mám na fotografování vůbec nejradši, ty poznámky typu "To nejsem já, já jsem tady nějaká hezčí". :) Dobré je hned ze začátku pokusit se model získat nějakou zajímavou fotografíí, pokud se vám to nedaří, zkuste pár fotek bez kontaktu s očima, třeba shora, blízký portrét na zaostřené řasy, nebo poloprofil, kde hlavní roli budou hrát vlasy, atp. Hlavně dívkám to takto sluší skoro všem. :) Nepotřebujete supermodelku nebo supermodela, jen to stojí trochu víc úsilí. Na druhé straně je fakt, že fotogenická tvář vám umožní soustředit se spíše na scénu a světlo, je to jednodušší.

Scéna

Obecně se dá fotit naprosto kdekoli, dodnes mě baví ten překvapený výraz v očích fotografovaného, když vidí, na jaké scéně fotíme, a jak vypadají fotky. Typická věta je: "Tady by mě nikdy nenapadlo fotit" Dobrá scéna se dá najít všude, nebojte se experimentovat. Pár tipů přece jen uvedu. Výborné světlo je za světelného dne v místnosti u okna. Okno se v podstatě chová jako obrovský studiový softbox, postavte k němu objekt, hýbejte s ním, obcházejte ho, uvidíte kolik různého a zajímavého světla tam bude. Rozhodně zkuste v okolí najít průchod, podchod nebo něco podobného, ideálně se světlem na obou stranách. Tato scéna nabízí nepřeberné množství světelných variant, je potřeba hlídat expozici, za to vám ale nabídne možnost vyzkoušet si boční světlo, protisvětlo, protisvětlo s doplněným hlavním světlem na objektu atd atd. "Ateliérovou" scénu, tedy bílé pozadí, můžete nafotit proti obloze, pokud se vám povede najít bílou/světlou zeď, kolem které objekt nafotíte proti obloze, povede se vám tak určitě zajímavá fotka. Docela dobré jsou na to podchody pod dopravními komunikacemi. Doufám, že Vám tento mini soupis alespoň trochu pomůže. Variant dobrého portrétu je zřejmě nekonečně mnoho. Tak ať se Vám daří! Diskuse a zejména doplňující otázky nebo případně opravy jsou vítány :)