Přihlásit | Registrace

body >	---
komentáře >	---
pošta >	---

Jak nezapadnout na vyškovském fotosrazu

Jiří Březina |

Vyškovské srazy mají letitou tradici a v posledních létech nabývají masových rozměrů. Vyniknout na tak početně obsazené akci není jednoduché a hlavně nováčci přijíždějí zcela nevybaveni. Pro jejich základní orientaci jsem si dovolil sepsat pár základních pokynů:

Načasujte příchod. Musíte přijít nejméně hodinu, lépe dvě po začátku akce, kdy již všichni ostatní sedí a pořadatelé netrpělivě koukají ke dveřím. Pak teprve váš příchod vynikne. Můžete ho ještě zvýraznit dramatickým líčením dopravních problémů, v optimálním případě nehody, ze které jste díky povedenému manévru vyvázli jen o fous. Hodí se i tyranský šéf, který vás dřív nepustil, případně strategické zájmy firmy, ve které vše leží jen na vašich bedrech. Jistě tušíte, že manželka, která vás před odjezdem donutila vyluxovat a umýt nádobí, se hodí znatelně méně.
Sebevelkolepější dopravní prostředky jsou pro účely prezentace poněkud nespolehlivé, neboť většinou si je nelze vzít do sálu sebou a nikdo je s vámi nespojí. Není to ale problém neřešitelný, budete-li mít štěstí, proběhne na parkovišti aspoň jeden sraz, kde se příležitost k průkaznému ztotožnění s vaším vozem jistě najde. Rafinovanější metodou je hlasité vyptávání hned po příjezdu kdeže se tu dá opravdu bezpečně zaparkovat, což musíte opakovat tak dlouho, až se nějaký dobrák slituje a zeptá se, jakýže to skvost vlastně venku máte. Poslední, i když poněkud nákladnější variantou je nechat si prostě auto včas ukrást.
Určitě sebou neberte fotoaparát. Budou ho mít téměř všichni a vy přece chcete vyniknout. Povolenou výjimkou jsou stroje a příslušenství pro hospodské fotografování osob zcela nevhodné, např. měchové velkoformáty světelnosti 6.3, dvouoké zrcadlovky nabité nízkocitlivým diákem, půlmetrové teleobjektivy, cokoli ruské výroby a další spektakulární veteš (včetně pinhole). Nenechte se odradit hrozbou, že zřejmě nebudete schopni po srazu předložit jedinou povedenou fotku. Nikoho ani nenapadne je po vás chtít.
Vhodně se oblečte. Doporučují se nezaměnitelné róby jako beduínský burnus, sukénka z trávy nebo japonské kimono, ale do průměru nezapadnete ani v manažerském kvádru s bílou košilí. Vděčné jsou také klimatické kontrapunkty, šortky v zimě a kožešiny v létě (kvůli dobré viditelnosti přednostně bílé), osvědčeným trhákem je péřové boa, zvlášť pro pány. Samozřejmě i něco na hlavu se hodí, zvlášť když jste postavou spíš žokej než opora basketbalového týmu. Efekt oblečení lze ještě posílit jeho postupnou destrukcí během večera, pro ten případ se doporučuje předem napárat švy nebo sem tam něco nenápadně nastřihnout.
Necítíte-li se dostatečně výrazní sami, vezměte si něco atraktivního sebou. Spolehlivě funguje například výrazně tvarovaná blondýna, ovšem pouze je-li držená nakrátko, jinak vám začne vynikat sama za sebe (o horších možnostech nemluvě). Více klidu vám přinese libovolný cizokrajný exot, např. africký šaman nebo eskymácký náčelník, který se vás bude vděčně držet tím spíš, čím víc na vás bude jazykově závislý. Nic nezkazíte ani zvířaty, hodí se jak pes, tak hyena a cokoli mezi nimi.
Nesedejte si ke stolu. To je snad dobré pro vyznavače povrchního tlachání, ale vaše cíle musí ležet výš. Proto zaujměte nepřehlédnutelné místo u baru a do konce večera ho neopouštějte. Budete mít přehled, sami viditelní zdálky a kdokoli se bude chtít přiblížit ke zdroji, musí se nejprve vyrovnat s vaší čnící přítomností. V paměti přihlížejících zůstanete jako ten, s kým se všichni znají. Bonus: zhruba každý dvanáctý z těch, co se přes vás potlačí k baru, to nezvládne, aniž by vás pozval na panáka.
Mluvte co nejméně. Je prokázáno, že chytře mlčet je nesrovnatelně snazší, než chytře mluvit.
Načasujte odchod, odcházet s většinou je nepřípustné. Buď odejděte do hodiny po příchodu s tajemným odkazem na něco zásadně důležitého, o čem nesmíte ani mluvit, anebo se zkuste propracovat mezi poslední tři vytrvalce, kteří mívají svůj díl slávy také zaručený. Druhá možnost je ale díky pravidelné účasti špičkově trénovaných borců nesrovnatelně náročnější.

/původně jsem to chtěl dotáhnout na desatero, ale spočítal jsem si, že pak už by mi nezbyli žádní kamarádi /

ZOBRAZIT VŠECHNY PŘÍSPĚVKY

Tom Želva Kafka | 19:05:19 09.07.2012 | |

Parádní článek Jirko, škoda, že Anry ty srazy poslední dobou chválně plánuje tak, abych nemohl přijet :-D

Peha | 22:11:48 04.10.2011 | |

:))))))) moc pěkné počtení - pokusím se dodržet co nejvíce bodů - je to přeci jen pro naše dobro .))

Zdeněk Navrátil | 09:23:47 21.01.2011 | |

Luxusní článek :-D.
Kdo nepochopil, dobře mu tak. Já se výborně pobavil a myslím že někdy dorazím na nějaký sraz.

Jiří Březina | 14:47:01 21.10.2009 | |

hohoho

Mira Friedrichová | 00:38:18 15.10.2009 | |

Já nějak nechápu, kdo to napsal - copak Jiří byl někdy va srazu ve Vyškově ????

Pavel Lexik Kulička | 18:43:26 27.07.2009 | |

A je to v prdeli, takhle tady na plno vyzradit celou strategii ...! :)

spicka podujatia | 16:07:13 18.07.2009 | |

koho nestrelil do ksichtu brokovnicou blbec z brna, ten akoby tam ani nebol

Zdenek Axis | 07:50:58 28.06.2009 | |

Myslím, že přijedu i já. Určitě nezapadnu :-)))

Jiří Březina | 11:33:41 24.06.2009 | |

OŠ: normálního tě tam ani nevpustí

Ondra Štrunc | 11:37:26 22.06.2009 | |

he, tak a teď se tam budou všichni řídit podle výše zmíněných rad, he tak to ja tam přijedu úplne normálně, tudíž mezi ty lvi salónů nezapadnu, což vlastně splní ten původní záměr :-))

Jiří Březina | 15:57:56 02.06.2009 | |

DH: bod sedm se tě evidentně netýká! :))

danniel hauser | 11:13:23 02.06.2009 | |

tjo, ja snad pojedu, konecne mam sanci byt lvem salonu....
D1 nezklame, mam petimetrovej pontiac, debilniho sefa, nikdy sem tam jeste neprisel vcas, k narozeninam jsem dostal ruskou fotopusku zenit, z nejakyho foceni mi zbylo bily boa, misto samana svezu do vyskova Davida, u baru jsem stejne furt a posledni uz sem tam taky odchazel... jen s bodem 7 bude trochu problem

Roman Bradáč | 22:46:44 27.05.2009 | |

Já tušil, že to fotografování je adrenalinový sport.

Pan Smazaný | 07:18:05 25.05.2009 | |

jj, tak to mně moc pobavilo :)

Michal Lars Křístek | 13:57:07 21.05.2009 | |

No Jirko, je vidět, že jsi již ostřílený matador. Ono to všechno sedí. Jsem si to všechno živě vybavoval při čtení :-)))

Zbyněk Petrovský | 09:12:09 19.05.2009 | |

Jiři, mám pana Hewletta s panem Packardem....ale chce se to rozhodnout, co dřív...zda shánět tu blondýnu, nebo se "itinerář" učit, nebo jej vytisknout......jdu raději shánět tu blondýnu....

Jiří Březina | 17:57:36 14.05.2009 | |

ZP: a ty nemáš tiskárnu? Co vím, většinou si to lidi tisknou na tahákový formát, aby si to mohli na místě nenápadně opakovat. Tedy jestli nechceš riskovat to zapadnutí...