body > | --- | |
komentáře > | --- |
pošta > | --- |
Jak na fotky do fotolabu…
Karel Vlček | |
Obecné
povídání, které by mělo platit snad
všude v civilizovaných minilabech. Za podmínky
fotografických velkokolbenek neručíme. S digitálním
minilabistou sepsal poučený zákazník a seškrtal
nám to Pat nebo Mat, nikdy nevím které admin je
které (pozn. Pat: neškrtali jsme snad nic, jen jsme to zalomili,
přidali poznámky do závorek a poslali do světa).
Proč je pro digitální minilaby nejlepší JPG
(běžné RGB s 8bity na barevný kanál)
- osvit
digitálního minilabu nevyužije náročnější
obrazové formáty TIFF
- datový
nárůst u TIFF souborů neodpovídá nárůstu
obrazové kvality. Nejvíc se osvědčil následující
postup:
- digitálním
fotoaparátem pořidit fotku do RAW formátu, který
se následně v PC převede do 16bit TIFFu. Při scanování
filmové předlohy platí TIFF úplně stejně.
- Veškeré
úpravy a zásahy v editačních programech
provádějte v tomto nekomprimovaném datovém
formátu.
- Až
jako posledení krok před vypálením nebo
odesláním fotky ji převeďte do JPEGu, nejlépe
maximální kvality. O
výsledné míře komprese tím pádem
nerozhodují algoritmy vašeho foťáku, ale máte
vše plně ve vlastních rukou.
- zpracování
TIFF souboru digitálním minilabem je časově
náročnější pro mašinu i obsluhu. Ale stejně
tak je to náročnější i na čas zákazníka.
Místo CD musí vypalovat datově objemnější
DVD. Případně déle čeká než se mu fotky
nahrají na flash paměť nebo odešlou off-line klientem.
Naštěstí e-maily mají ještě nějaké to
omezení pro šíleně objemné datové
soubory (pozn. Pat: binární data se při posílání
e-mailem kódují do 7-bitového BASE64, takže
objem skutečně přenesených dat e-mailem je o poznání
větší než jsou původní soubory).
- když
už opravdu musíte odevzdávat na zpracování
do digitálního minilabu TIFFové soubory –
nikdy nenoste TIFFy s LZW / ZIP kompresí. Minilab
takovou fotku neotevře a tedy nezpracuje. Nejhorší je
namixovaná zakázka. Pokud se bude komprimovaný
TIFF nacházet uprostřed zakázky, mašina to nepozná,
bedlivá obsluha si toho nevšimne a vy chybějící
obrázek můžete postrádat, až bude pozdě.
Respektive až budete doma, protože na dodělání
chybějící fotky není nikdy pozdě.
- Určitě
nenoste obrázky ve CMYKu – mašina si to pak do RGB převede
sama, barvy se hnó a vy se pak jen budete divit co vám
z toho vylezlo.
Optimální rozlišení
Digitální
minilab KONICA R1 SUPER pracuje při zhotovení fotografie
s rozlišením 300 dpi.
FORMÁT |
SKUTEČNÁ VELIKOST |
OPTIMÁLNÍ ROZLIŠENÍ |
9 x 13 |
8,90 x 12,70 |
1051 x 1500 |
10 x 15 |
10,20 x 15,20 |
1205 x 1795 |
13 x 18 |
12,70 x 17,80 |
1500 x 2102 |
15 x 21 |
15,20 x 21,00 |
1795 x 2480 |
20 x 30 |
21,00 x 30,00 |
2480 x 3543 |
Jestli
jste se při focení netrefili přesně to těchto čísel,
neplakejte. Obecná zkušenost říká, že co je
nad 150 dpi v podstatě stačí. A pokud máte
výsledné foto rozlišení nad 400 – je to
zbytečné. Přičemž mi to nedá, abych neupozornil, že
dpi není jen samotné číslo, které je
zapsáno EXIFu – vždy musí být rozlišení
snímku vztaženo na konkrétní fyzickou velikost
fotky. Mnohaletá praxe také říká, že
pokud máte menší rozlišení než doporučené,
není od věci nechat přepočet na minilabu samotném.
Přináší to lepší výsledky než neumělé
pokusy ve fotoeditoru. Kdo vyzkoušel ví, kdo nevěří,
musí sám vyzkoušet.
Formát výstupu
Formát
fotografického papíru je dán historicky okolo
poměru 2:3 (např: 10x15). Některé digitální
fotoaparáty mají standardní výstup snímku
3:4 (např: 1920x2560). Sami si určete jestli chcete
- buď
plný formát fotografie – je zobrazen celý
obraz bez ořezu, fotografie však má bílé
okraje po těch stranách, kde „chybí pixely“
- nebo plný formát papíru – výsledná
fotografie je bez bílých okrajů, ale je ořezána
tam, kde “přebývají pixely“
ICC profily
Je možné je použít, ale u digitálního
minilabu to není až tak nutné. Mnohem záslužnější
je, pokud má klient pokud možno zeštelované monitor.
Když už ICC profil daného stroje máte a fotky jste do
něj převedli, informujte o tom předem obsluhu, prosím.
Názvy souborů – jednoznačně bez diakritiky
Kopírování
bude čistější. Mašina bude mít větší
radost. Setkal jsem se i s názvy tipu „já
babička a František u horské bystřiny v Alpském
u údolí během zájezdu krojovaného spolku
naší vesnice v červnu 2006.jpg“ obsluha minilabu si
určitě ráda počte, ale mašina určitě ne. Postupné
číslování se mi osvědčilo mnohem více.
I z důvodu následné kontroly. Když zjistíte
chybku, můžete pak vyskočit a zvolat: „Chybí foto číslo
286 z mé zakázky na 471 fotografií“,
a hned bude úplně všem jasno - třeba.
Technologický ořez
Při
osvitu fotek v minilabu počítejte s technologickým
ořezem. Defaultně bývá nastaven na 1,5mm z každé
strany. Když jsme všichni fotili na film, byly jsme na rodinných
„skupinofkách“ všichni nacpaní uprostřed fotky. A
jak nám to tam slušelo. Dneska si každý šikula udělá
v PC ořez natěsno. Přidá k němu milimetrový
rámeček a pak se moc moc diví, proč má na
fotce uřízlé loket. Pokud něco takového
chcete, informujte o tom obsluhu. V lepším případě
se na vás jen nebudou usmívat. A navíc -
milimetrový rámečky jsou na prd!
Kdy naopak TIFF jo - pro velkoformátový tisk
- 16bitu
na kanál a ještě k tomu v AdobeRGB se hodí.
Pro tiskový RIP se fotky převádí do CMYKového
TIFFu, ještě navíc do profilu zákazníkem
požadovaného papíru. Tady je bez pochyby vhodné
mít co nejobsáhlejší obrazové
informace, na rozdíl od „hotových“ JPGů pro
minilab.
- ale
i zde platí – nenosit ve CMYKu, protože převod do CMYKu
s profilem s tím taky zamává. A
jelikož to není standardní postup, mohou se zjevit
nestandardní problémy.
- přesto
buďte v klidu – eRGéBéčkovej JPG vám
na velký formát vytisknou taky.
- stejná
pravidla platí pro tisk na textil a plech. Voni umí
votisknout snad všecko. Nejlíp by jim ale beztak šly ty
razítka jako v Ostře sledovaných vlacích.
Doufáme,
že nám za uvedené řádky neurvete palice.
Přejeme
vám pěkné a povedené snímky.
Karel
a Milan (drobné poznámky Pat)