to místo mám moc rád... dívat se za upršených dní z posledního patra Centre G. Pompidou skrze zamlžená okna na pařížská zátiší, kochat se obrazy pana Mondriana, Delaunaye... jo jo je to nádhera... děkuji za připomenutí těch krásných chvil 8o)
ale, ale... to je tedy sedmimílový skok od pana vykuleného Sýce Urousaného k domům deroucím se k obloze... velmi příjemně vyliniované, nebo vylajnované? já nevím, nicméně se kulím jako ten pan Sýc 8o)
tento Tvůj kamarád ve mě probouzí dlouhodobou touhu létat... bohužel prozatím musím zůstat pouze v objetí svých každodenních "lítacích snů" (mít vlastní křídla - ikdyž jen ve snu - je skvělé). jak rád bych se jednou ve skutečnosti vznesl...
u Tvé předešlé jsem předpokádal jakousi anomálii ve vložení a nyní jsem pln radosti a očekávání dnů a obrázků následujícich! velmi příjemný kontrast člobrdíčků s udolím Vltavy, jež křivolace objímá město, které je Ti zajisté stálou inspirací. křivolakost fotografie jako takové, mě taktéž potěšila 8o)
propadám se do říše snů...mimo realitu...hlava se mi točí a připadám si jako když jsem se ve svém dětství díval na svět přes dno sklenice - byla to úžasná zábava a děkuji Ti za to, že's mi umožnil se opět vrátit do dob, kdy mi bylo 5let. opravdu děkuji pane Savický!
Tr. Milan Bartoš |
Tr. Milan Bartoš |
Tr. Milan Bartoš |
Tr. Milan Bartoš |
Tr. Milan Bartoš |
Tr. Milan Bartoš |
Tr. Milan Bartoš |
Tr. Milan Bartoš |
[Marcel Opavský |
Tr. Milan Bartoš |
Tr. Milan Bartoš |
já si vemu deku a půjdu k vodě,
půjdeš se mnou, babi?
vezmeme si ten dřevěný vozík, ano?
a do něj naložíme všechny tvé vzpomínky z dětství...
Tr. Milan Bartoš |
Tr. Milan Bartoš |
Tr. Milan Bartoš |
Tr. Milan Bartoš |
Tr. Milan Bartoš |
Tr. Milan Bartoš |
žena kráčí v tichu,
jejím cílem urna zdá se být...
urna, která značí budoucnost,
černou i bílou,
tak jako jako jin a jang...
Tr. Milan Bartoš |
Tr. Milan Bartoš |
Tr. Milan Bartoš |
Tr. Milan Bartoš |