Teď mi došlo, že jsem explicitně neuvedl, že netřeba bodovat... Ale pokus se někomu bude chtít a zaujme ho to vlevo od těch omalovánek, tak je to prakticky full frame...

Martin Fečkanin: ta pavučina byla natažená na hranici dvou keřů - něco listnatého + tis (vzadu je viděl konec jedné větvičky)... takže ten tajtrdlík je svícený skrz listy nad ním a odrazem od větviček pod ním :-) Snažil jsem se, aby zůstala bílá ta pavučina a správně hnědé oči té mrtvolky - mělo by to sedět...

No a poslední dvě věci:
díky za komentáře a hodnocení, jednom doufám, že věty "při těch podmínkách, co jsi měl" si nemám vykládat tak, že jinak by to bylo naprd :-)



Kdyby mi někdo chtěl poradit pěkné nenákladné makro sklíčko nebo jiné fešné makro řešení na nikouna, nebudu se bránit - docela mě to chytlo a starší dcera je z broučků úplně nadšená. A navíc je to vzrůšo - nikdy bych nevěřil, že dá takovou práci vyfotit toho pošahaného sekorovského všeuměla v běhu :-)



A ještě jsem si vzpoměl na jednu věc, co jsem nenapsal - nemám potřebu tajit primitivní know how, zkoušel jsem to asi půl hodiny, než jsem to doladil. SB-800ka s nasazením difuzerem a maximálním sklonem dolů zvládne při nasazení na foťáku svítit před tuhle šílenou optickou kombinaci a nikde nic nestíní. Takže - manuální režim, čas 1/500, clona max, TTL režim pro blesk, kompenzace -2EV pokud hmyzák nemá moc světlých částí, na křižáky spíš -2.6EV (ty bílé proužky se strašně přepalují) a můžete to švihat celkem bez starosti, že něco rozklepnete. Tož tak.

Tak jsem zpátky doma a čeká mne hromada (asi osmigigabajtová :-) fotek, které musím zpracovat. Už trošku v lidštějších posmínkách naštěstí. Budu reagovat postupně:


Marek Jansa: Nikkor 70-300 má bez filtru akorát tak šikovný průměr a hloubku obroučky vstupní čočky, že tam ta pevn padesátka akorát zaleze a zapasuje se tam ostřícím kroužkem - potom je to třeba přidržovat rukou - je potřeba vypnout autofocus, jinak Ti to protočení konce toho telátka vyrazí z ruky.

Na zaostření té padesátky nezáleží, je potřeba jí odclonit na minimum, jinak toho moc neuvidíš (taková trošku peep-show :-), já jsem to na obou objektivech dal na nekonečno, nejlíp se to tak drží.



No a teď začnou problémy - hloubka ostrosti při cloně 4 je něco kolem milimetru odhadem, spíš míň. Pracovní vzdálenost je kolem centrimetru až dvou od výstupní čočky (na pavouky jsem používal manželku jako asistentku - koukala se z boku a říkala mi, kam až můžu, abych netrhnul pavučinu; nechtěl jsem jim ubližovat a ničit jim bydlení). Ostřil jsem čistě pohybem k/od hmyzáka, je to docela masakr ho najít.



Teď ke zvětšení - na ohnisko nad 200mm máš z běžného třímilimetrového pavoiučka jenom kusadla (a ještě z půlky neostrá :-), pokud ho najdeš, cokoliv většího než moucha se prostě nevejde celé do záběru ani na těch 70mm. Klepe se to jak osyka, takže to chce čas kolem 1/500sec, s maximální clonou (32) ta moucha dopadne takhle. Jsem filuta, takže jsem to většinou svítil z boku SB-800kou s difuzérem, jinak by byla tma tmoucí nebo šmouhy :-)

Jakub Červenka: mě také ne, ovšem tablet dlí 600km odsud a na touchpadu to ručně dorovnávat nezvládnu... :-( Po návratu to zkusím nějak "zašmudlat".

Linka se nejdřív zjasnila úpravou kontrastu, potom zazubatila zmenšením, zvýraznila doostřením a dorazila to komprese, která je bohužel veeeliká - ta louka je totiž poctivě setá po řádcích a sekaná - na originále to je vidět o chlup líp - takže dct se moc nechytá...

neostré, padá to doprava, hlavní motiv poněkud malý a celkem těžko se "loví"

MK: já vím, jednou mu odjela normálně odšumovaná opice (automaticky se chytil nějaké textury a nějak si nepřebral, co všechno je šum) a dostal jsem něco jako muppet ve ferrari - rozmazaný chlupatý flek a v něm oči...



a poznámka o oku mě rozbrečela.. já tady jak magor pět minut šmudlám ručně pupínek a skvrnku... a pak to nechám změkčit kůži.. buééééé :-)


ale jinak jsem rád, že se zatím všeobecná móda žehlení mezi lidem (s)prostým zatím nechytá... už to nebudu dělat, slibuju :)

navíc opozorním na osmý komentář odpodu (to jako můj)...

Peter Marek: nevěsta je nadšená, manžel byl do okamžiku, než jsem stejným způsobem přefláknul i jeho portrét :-) jsa drsný hoch (a nemaje make-up při focení), nepřipadal si v roli kůže na bubínek moc dobře... ale zase už víme, jak se cítí Helena Vondráčková...

já jsem dám s klidem pětku a taky smajlíka jak hrom... vzhledem k tomu, že vím, jak ta fotka vznikla, tak pozdravuju všechny, kterám se zdá část divná, nepasující nebo efekt nevhodně zvolený :-)

vězte, že jediná úprava je ČB... to je totiž skutečný odraz na hladině přázelé...