Ianus – římský bůh všeho počínajícího, ochránce dveří, bran a průchodů.
Podle pověsti byl prý králem v Latiu a založil si hrad na jednom ze sedmi pahorků, na nichž byl později vybudován Řím.
Kdo byli jeho rodiče, není známo, ani o jeho nejstarších božských funkcích nevíme nic bezpečného; je možné, že byl původně bohem slunečního oběhu a světla (světla – co, fotografové? ;-) . Jisté je jen to, že patřil k nejstarším římským bohům.
K lidem byl Ianus přívětivý; jeho symbolem byla brána a klíč (závěrka a spoušť ;-)
Byly mu zasvěceny počátky všech věcí, zejména počátek dne, první den měsíce a první měsíc roku. Hlavní svátek měl na Nový rok, kdy se lidé na jeho počest slavnostně oblékali, vzájemně si blahopřáli a posílali si dárky.
Patřila mu také první modlitba na počátku každého soukromého i veřejného díla.
Ianus byl zobrazován se dvěma obličeji, takže hleděl zároveň kupředu i dozadu; jeho tvář byla vyražena na nejstarších římských mincích (assech).
Germanicus rulez: no zoom (with the exception of Carl Zeiss ,-) --- no flash --- no digi --- b/w only
Témata, která mě zajímají:
- Neděle
- Psi
- Ochotníci
-----------------
Fotograf je ztělesněný rozmyšlený neklid.
Fotografie je tím užitečnější, čím více dokáže zaujmout, čím více je schopna uchvátit. I když je těžké být spravedlivě uchvácen fotografií, je nutné, aby to divák pocítil. Také kvůli fotografiím lidé nespí a propadají nadšení.
Vždycky můžeme něco vyfotografovat a vždycky je opravdu co k fotografování, vždycky něco vyjádříme, záleží pouze na tom, zda dobře nebo špatně…
Zdá se mi, že fotografie posledních let zůstala trčet ve vzduchoprázdnu. Je vedlejší otázka, zda je uměním nebo není. Je jisté, že ji může dělat jen člověk opravdu zanícený, jemuž jeho povolání není živností, ale osudem, to platí pro fotografa stejně jako pro všechny umělce. Hlavně, pomáhá člověku žít, a to stačí.
(Jiří Kolář 1949)
Germanicus Gallery
Ianus Germanicus = Jan Němeček
narozen - MCMLXIII
žije v Praze
