body >	---
komentáře >	---
pošta >	---

Filipos Crhakus

napsat vzkaz | zařadit do bookmarku | přidat do adresáře

Registrační ID:

250

Online/offline status:

OFFLINE

Datum posledního zalogování:

14:58:19 27.07.2012

Datum naposledy vložené fotografie:

11:06:47 24.08.2008

Bodů:

14431

PP5 předplaceno do:

---

Komentářů:

1202

Veřejně přístupný přehled fotek:

přímý link

Fotografií:

126

Fotoalbum:

Bodů/fotku:

114.53

Bookmarkován:

Recenzí:

Bookmarkován (s fotkami):

Fotogalerie: //www.photopost.cz/filipos-crhakus/250/fotograf.html

Technická data:: bezne s sebou vozim dva az tri bagry, kosmirnou flotilu s poruchovosti na bazi nepravdepodobnosti oprav a jednu vyvrtku, ktera neni nikdy k nalezeni...
Poznámky a vzkazy:: z ničeho nic z Nietzscheho míč
Postgradualni dodatek ke smyslu Hauserova zivota

* Od roku 1975, konce Vietnamského konfliktu, natočení Čelistí, smrti Pin-Up kreslíře George Pettyho, vydání desky METAMORPHOSIS od valících se kamenů, se v malém státečku Střevní Evropy, ve městě Praha vyvíjí Filipova osobnost.

* V roce 1980 vychází v Magazínu Fotografie jeho fotka, coby caparta na pískovišti. Je mu sice teprve pět let, ale již dokáže pocítit vliv a důležitost slávy pro svůj osobní rozvoj a uplatnění moci na své okolí. Neváhá tedy a v 8mi letech přijímá nabídku svých rodičů a odlétá za oceán studovat kulturu a jazyky Latinské Ameriky. Obohacen se po 4 letech vrací zpět a znechucen jednotvárností komunistického Československa se snaží o politickou reformu. To se mu daří až ve 14ti letech, kdy využívá zbytkové energie z listopadového masakru studentů, svrhává Komunistickou vládu, a pln nadějí dosazuje na trůn do té doby jemu neznámého Václava Havla.

* Tento risk se mu nevyplácí, rázem je opomenut a tak se uchyluje k poznání spisů Jaroslava Froglara, především náboženské tématiky z misijních cest po Jižní Americe - rychlých šípů.

* Ve Stínadlech tráví zhruba 6 let a již za pobytu mezi Vonty začíná rozpoznávat jemné energie vedoucí k vnitřní explikaci, později k expresi jeho citů a pocitů dle slov jeho přítele z dětství "The art of street". V roce 1996 začíná značkovat projíždějící tramvaje a ke korunkám jeho značkovacího kolegy přidává vlastní iniciále FC a číslo. Rozšiřuje své působiště na městskou hromadnou popravu a později také na zdi. Dostává se mu do rukou kniha Subway Art a nastává doba osvícení, aerosolu a graffiti. Ve společném působení autorů, kteří jsou ve výtvarném projevu evidentně více zaKořeněni, získává přehled o barvách, světlu a stínu, prostoru alespoň natolik, aby toto mohl později zužitkovat ve své práci.

* Projevy z ulice se s nárůstem masové obliby tohoto směru z jeho života vytrácejí. Nakloněn příznivé změně v podobě až Luciferovsky světelné můzy druhého pohlaví spojuje příjemné s prožitým a vrhá se slepě do sféry komerční grafiky a elektronických médií, kde také po dalších pěti letech dodnes setrvává, snad ve stálém vývoji.

* Aby nezblbnul pod tlakem srdcechtivých klientů, dostává se občas k volné tvorbě. Mezi tím dává sbohem stálé můze, aby pochopil, že příliv sice silných, ale krátkých můz je blbost, a s klidem v duši si mohl dodatečně rvát vlasy po vědrech.

* Jeho mimopracovní láskou se stává adrenalinový zážitek zprostředkovaný jakoukoliv, většinou ne zrovna legální činností. Stává se ochablým lezcem skal, vydatným soustem pro Expedice vedoucí na Východ po dvou kolech, poznává chutě čaje bez cukru a mléka, poznává i lidi, kteří jsou ochotni vyměnit kus dechového kovu za jedničky a nuly, i ty , kteří ho učí, jak z výšek na kusu hadru pozorovat krajinu. Spřízněn s rychlou závěrkou, tvoří ze svého života obrázky, které jsou vlastně takovým malým dokumentem o jeho světě.

* Dospívá do prozatím finálního stádia jak ho známe dnes. Klidného, tichého, milého přítele, vždy nakloněného přáním ostatních, ochotného pomoci vždy tam, kde je třeba, vždy vyrovnaného a pečlivě a vkusně oblečeného elegantního pána, naposledy viděného s úsměvem kráčejíc po bukurešťském bulváru Nikoly Cauceska...