Fotografie: Ze života aeroklubu

Autor: Tr. Lubomír Vlk | |

Kategorie: reportáž

jojo.... naviák!

...vážený kolego Stanislave Jiráku, vnímám to podobně... ...na mne ten přechod do tmavých krajů také nepůsobí přirozeně... ...byl to zoufalý pokus uzavřít nahoře výcvak s přesvětlenou oblohou, a to bez nutnosti přidávat oddělovací černý rámeček - linku do obdélníku...



pes: ...na papíře ta obloha působí o fous decentněji, a je tam přece jen o trochu víc jemných polotónů...



pes2: Díky za převelice kladné a krásné komentáře...! =O)

Ježiš to je fakt celej Anton, já se k tomu musím pořád vracet. Mhouřím oko nad apokalyptickou oblohou a přidávám pomyslný bodík do plnejch, s tou čtyřkou jsem se prostě unáhlil ;)

pravda, trochu toho bizarniho Corbijna tam asi fakt je...a propos - jeho videoklipy jsou spickovy (Rollins band - "Liar" a Red Hot Chilli Peppers - "My friends" jsou jedny z nejlepsich co jsem kdy videl)

Jé, Dodo, to jsme četli stejné knížky, tedy předpokládám, akorát u nás se to jmenovalo maličko jinak...bylo to, tuším, polské?

Zvláštne. Všetko z jedného miesta, má to jasný VLKopis, no predsa nenudí .... čistokrvne láskavá poctivá fotopráca.... AEROTIKA

ako navnada na nasledujucu seriu funguje perfektne... tesim sa a setrim si body... :)

a tohle taky lítá ? ...tak to už chápu proč si čarodějky stěžují ma letový provoz kolem Rané... :)

mně tam celkem nic neschází a líbí se mi to :-)

Vskutku úžasné! Soudím, že se pod nadzdvižené krovky navíjejícího bakelitového krasavce musí vsunout obří klíček. Pánská obsluha jej však evidentně ztratila ve vysoké trávě a právě zadumaně hledí do minulosti své mysli, kdeže to asi bylo. Pokud si rychle nevzpomene, kamarádi se dnes oblaků nedotknou...

Porušil jsem zásadu nečíst komenty předemnou:(( A ono se mi to krutě vymstilo. Teď nemohu již nic, než souhlasit s tebou pana fotografe Lubomíre Vlku:) A můj vlastní názor je tatam:(((

...pane Fotografe Oto Hejmalo, pane Fotografe Vítězslave Platoši,
pane Fotografe Jiří Březino (a další) souhlasím s vašim názorem, že ta obloha je nehezky přesvětlená... ...mě se také nelíbí... :O(( ...použil jsem sice měkkou gradaci tapíru, ale ta nešťastná obloha je i tak zběsile kontrastní a příliš světlá... ...sice jsem se oblohu pokoušel nadržet při zvětšování na tapír, ale ne moc, aby příliš neztmavl obličej pilota (pilota v roli strážce navijáku...), protože jsem nadržoval plynulým přechodem od navijáku k hornímu okraji a také trochu do stran a do rohů a nedokázal jsem narychlo pilota odseparovat takovým způsobem, aby kolem jeho hlavy nevznikla rušivá aureola...
...pokud bych tento výcvak někdy zvětšoval na hodně velký formát, tak bych se asi pokusil vystříhnout z černého tapíru siluetu pilota, abych tu oblohu mohl pod zvětšovákem naexponovat výrazně delším časem bez ztráty čitelnosti výrazu čekajícího strážce navijáku a zároveň bez nehezké aureoly...


...ale asi nemá smysl se s tímto výcvakem nějak příliš patlat, protože se domnívám, že například slečna Fotografka Kristýnka Moješčíková, pan Fotograf Jiří Březina, pan Fotograf Standa Navrátil, pan Fotograf Zdenek Bubak, pan Fotograf Pažout alias Mike Dockal a mnozí další mají pravdu, když píšou, že tomuto výcvaku něco podstatného chybí... ...ano, já o tom vím, že zde chybí nějaký ten „klíček“, či něco takového podobného, co by tomuto výcvaku dalo život... ...ale přes to jsem jej odeslal na pépé, protože jsem se chtěl s vámi podělit o legrační vzhled toho podivného navijákového automobilu... ,O)



pes: ...velikánské Díky všem za pozorné kritické poznámky, a rovněž velikánské Díky všem, kteří zde zanechali nepřiměřeně pozitivní (občas až extrémně pozitivní) komentáře... =O) ...mám sice z těch mnohých superkladných a mnohdy velmi krásně napsaných vašich komentářů velkou radost, ale to jste značně přehnali, protože si uvědomuji, že tento výcvak si velkou chválu rozhodně nezaslouží...



pes2: ...mám prozatím přichystáno cca dalších dvacet výcvaků z volné série „Ze života aeroklubu“... ...sérii jsem otevřel výcvakem, který považuji za nejslabší... (ale to, že je zde automobil tak divně natěsno, tak k této kompoziční taškařici se směle hlásím, to je schválně... ,O)

...další tři až čtyři následující výcvaky ze zmiňované série jsou také poměrně slabé, ale rovněž je nějak nedokážu zahodit... ...asi už blbnu nějak víc, než bývalo obvyklé...
...no, a na dalších následujících cca patnáct výcvaků z Rané ještě nemám jednoznačný názor... ...avšak potěšitelnou zprávou je fakt, že už na žádném z dalších přichystaných výcvaků z Rané není přesvětlená obloha, protože na těch dalších se obdivuhodně statečně zachoval můj oblíbený pomerančový filtr, který mne už mnohokrát vytáhl z bryndy...

Pjekne, pohodove, ale pro mne trosinku tesne a prezarene....

jak z jiného světa - kde jsou lidé na sebe hodní, všechno dělají polehoučku, pomaloučku a pěkně poctivě.. a je jim moc dobře

:o))