Fotografie: ... náš kamarád MH ...
Autor: Jirka Vaňourek | |
Kategorie: portrét
Vloženo: 20:06:32 30.01.2003
- Technická data:
- Canon EOS 30, Sigma 70-200EX
- Poznámky a vzkazy:
- Po několika reportážních aktualitách ze současnosti jsem dnes sáhl hluboko do šuplíku a vytáhl jednu z nejstarších složek s označením "Smutné i veselé, ale především poučné příhody ze života MH". Tato fotografie zachycuje Martina v době, kdy jeho rodiče stále zoufale zjišťovali, narodil-li se jim syn či dcera. Podle vnějších znaků to není zcela zřejmé dodnes, ale od doby, kdy Martince začali rašit první vousy, říkají jí pro jistotu Martine. I v tomto se mimojiné životní osud Martina Hrubého nápadně podobá jinému českému velikánovi Járovi Cimrmanovi. V této době vznikly i všechny Martinovy fóbie a černé můry. Všimněte si vkusného kytičkovaného oblečení a blaženého výrazu na Martinově tváři. Tyhle šatičky měl opravdu moc rád. Dodnes lituje toho, že byl nucen vyměnit tolik oblíbené dívčí oblečení za chlapecké. Díky tomu dodnes naoko nenávidí jakýkoli náznak květinky, neboť mu to stále připomíná toto období jeho života. Ve svém soukromí se však Martin stále ke květinovému oblečení i květinám samotným neustále s láskou vrací. Rozpolcenost jeho života je tak vidět na každém jeho kroku, z každého jeho gesta. K tomuto období se váže i další Martinova vášeň. Kočičky. Tyto krásné čtyřnohé kamarádky Martina provázely vlastně celým dětstvím. Ke svým 10. narozeninám dostal Martin od svého kamaráda Richarda tu nejkrásnější kočičku z Richardova chovu a měl velikou radost. Vytvořil si k ní opravdu vice než kamarádský vztah. V době své puberty však zjistil hroznou věc, která jej natolik zklamala, že kočičky téměř nenávidí. Zjistil, že to nebyla kočička, ale kocourek ... inu to je život ..... Martinův život je prostě plný kontrastů a snad i proto má tohle slovo nadevše rád. Dopřejme mu tedy KONTRAST. :o))))))
- Popis:
- Klíčová slova:
- exif
Honza S. Čopák | 14:39:12 02.02.2003 | |
nemám čas (ni sílu) celou story pročíst, ale začátek byl zajímavej...
myslím, že u portrétu se snese i větší hlobka ostrosti, uši až příliš mázlé ...vím, že ty zrovna preferuješ opak... asi se v tom neshodnem:-) a to je ta úžasná rozmanitost názorů
myslím, že u portrétu se snese i větší hlobka ostrosti, uši až příliš mázlé ...vím, že ty zrovna preferuješ opak... asi se v tom neshodnem:-) a to je ta úžasná rozmanitost názorů
Lada Pešková, PPP | 16:18:16 31.01.2003 | |
kytičky, kočičky, tak on byl MH hippie. BTW dobrej portrét
Jirka Vaňourek | 05:30:14 31.01.2003 | |
Dora: .. podoba je naprosto neoddiskutovatelna :-)))) ....... Petře: .. čas je to jediné (témeř) co vážne nemám :-)) ....... Jitka: .. dobrý postřeh! .. samozřejmě první fousky :-))))) ....... Pažout: .. dekuji :-)) ....... Marcelo: .. Martin tvrdí, že to má od časté jízdy na koni :-))))) ....... go go go??? ... snad jo :-))))))))))))
Jirka Vaňourek | 05:25:02 31.01.2003 | |
Prestoze se Martin k fotografii nehlasi, tak jak sam pise zaverem, ledacos mu pri jejim shlednuti pripomnela. Ne vse je ale tak, jak si Martin snazi sam sobe namluvit. Ano, zajimal jsem se o Martiny(uv) venecek, ale samozrejme jen jako soucast tehdejsiho image. Martiny(uv) vyklad me otazky "Holcicko, mohl bych te pripravit o venecek?" byl a je zcela mylny, stejne jako jeho vzpominky na nazev skupiny a hudebni nastroj, ktery jsem se snazil tou dobou obsluhovat. Tim nastrojem byly bici a nazev Kudy kam. Stejne tak vykrik, ktery se mi vydral z ust pri pohledu na Martiny(ovo) chovani, nebyl to "No future", coz by take melo svuj smysl, ale "Never again!" To ale nic nemeni na faktu, ze jsem chovanim tohoto dalo by se rict devcatka byl zdesen. Prodralo se do satny skutecne ve chvili, kdy jsem byl zcela nahy, nebot jsem se prave prevlekal. Snazil jsem se me rozpaky skryvat tim, ze jsem delal jakoby nic a pil svuj oblibeny jasminovy caj, ktery si kvuli image prelevam do lahve od rumu. Je pravda,ze jsem ji (ho) chtel... Ale vyhodit! A to okamzite! Ale zamkl(a) a spolkl(a) klic. Sel jsem se tudiz obleci na WC a po svem navratu uvedl veci na pravou miru. Ano byl jsem sprosty a bolelo to. Tolik sprostych slov jsem pri nasilnem vyprostovani klice od satny snad jiz nikdy pote nepouzil. Ale jeji(jeho) chovani nesneslo jinou formu jednani. Bylo klic treba vytrepat a dite vyhodit. Nakonec se vse povedlo a ja mohl vklidu odejit zadem domu. U predniho vchodu totiz porad Martin(a) cekal(a) az pujdu, aby si me udobril(a) pozvanim na maleho frtana rumu (odtud pravdepodobne ta asociace)..... Pry je ted muzem proto, aby se snaze dostaval do panskych saten. Tezko rici, jestli se mu to dari. Nastesti dalsi podobnou zkusenost nemam. :o))))))))
Martin Hruby | 02:12:05 31.01.2003 | |
Pratele, jsem na rozpacich! Netusim, zda-li se me snazi kolega Vanourek zdiskreditovat, ale JA byvala mnohem krasnejsi! K teto fotce, k tomuto hnusnemu podvrhu se nechci a nemohu hlasit, nebot je to trapna parodie na mou byvalou divci krasu.
Musim se vam vsem sverit se svym hroznym zivotnim pribehem. Nas dnesni kolega a kamarad Jirka Vanourek se kdysi snazil o muj venecek. Bylo to hnusne! Poznali jsme se na koncertu jeho punkove kapely - jmenovala se tehdy snad "Opruzeny Vanour". Byla jsem tehdy mlada a nezkusena. Jirka tehdy dokazal s kytarou neuveritelna kouzla - po prvnich nekolika akordech jsem mu zcela podlehla. Dnes si jiz nepamatuji slova jeho pisni, v me pameti zustava jen jeho vykrik "No future!" . Dalsi okamziky zustavaji dodnes jen na urovni snu a vzpominek. Sla jsem tehdy do satny hypnotizovana jeho vystoupenim. Stal tam tehdy uplne nahy a hltave sal tuzemsky rum z litrove lahve. Na okamzik jsem zavahala. Ten rum mu evidentne chutnal. Pak me zaregistroval a uplne cizim hlasem pronesl: "jen pojd, kote, uz na tebe cekam! Priprav se tu, ja se zatim skocim vysrat." Byla jsem jako omamena. Jirka me chtel! Minuly tyden jsem oslavila s holkama svoje trinacte narozeniny, vykladaly jsme si ruzne historky, ale tohle bych necekala. Vedela jsem, ze Jirku nesmim zklamat. Sundala jsem si svuj pionyrsky kroj, suknicku a strevicky. Napjate jsem ocekavala jeho prichod z toalety. Po chvili se objevil.....dalsi okamziky jiz nemohu....bylo to priserne...bolelo to...byl sprosty....tahl z neho ten rum....
Od te doby jsem radeji muzem. Kdykoliv si na to vzpomenu...ne...radeji uz ne....s kymkoliv, ale uz nikdy ne s Jirkou.....vsechno se mi to najednou u te fotografie vratilo; nechtela bych to znovu prozit.....
Musim se vam vsem sverit se svym hroznym zivotnim pribehem. Nas dnesni kolega a kamarad Jirka Vanourek se kdysi snazil o muj venecek. Bylo to hnusne! Poznali jsme se na koncertu jeho punkove kapely - jmenovala se tehdy snad "Opruzeny Vanour". Byla jsem tehdy mlada a nezkusena. Jirka tehdy dokazal s kytarou neuveritelna kouzla - po prvnich nekolika akordech jsem mu zcela podlehla. Dnes si jiz nepamatuji slova jeho pisni, v me pameti zustava jen jeho vykrik "No future!" . Dalsi okamziky zustavaji dodnes jen na urovni snu a vzpominek. Sla jsem tehdy do satny hypnotizovana jeho vystoupenim. Stal tam tehdy uplne nahy a hltave sal tuzemsky rum z litrove lahve. Na okamzik jsem zavahala. Ten rum mu evidentne chutnal. Pak me zaregistroval a uplne cizim hlasem pronesl: "jen pojd, kote, uz na tebe cekam! Priprav se tu, ja se zatim skocim vysrat." Byla jsem jako omamena. Jirka me chtel! Minuly tyden jsem oslavila s holkama svoje trinacte narozeniny, vykladaly jsme si ruzne historky, ale tohle bych necekala. Vedela jsem, ze Jirku nesmim zklamat. Sundala jsem si svuj pionyrsky kroj, suknicku a strevicky. Napjate jsem ocekavala jeho prichod z toalety. Po chvili se objevil.....dalsi okamziky jiz nemohu....bylo to priserne...bolelo to...byl sprosty....tahl z neho ten rum....
Od te doby jsem radeji muzem. Kdykoliv si na to vzpomenu...ne...radeji uz ne....s kymkoliv, ale uz nikdy ne s Jirkou.....vsechno se mi to najednou u te fotografie vratilo; nechtela bych to znovu prozit.....
Marcela Borýsková | 23:42:49 30.01.2003 | |
zajímalo by mě,zda M.H. zůstala i záliba ve špercích..zda má alespoň jednu náušnici schovanou ze svého "ženského období":-)))..doufám,že mne nezklame a má alespoň ten krásný prstýnek ve tvaru kytičky s červeným kamínkem ,po kterém každá z nás toužila z pouti,který své milé holčičce vystřelil tatínek na střelnici. P.S.. tak mne napadá další otázka.. nemá pan M.H. nohy do "O"? holčičkám se obvykle v té době dávaly plenky naširoko:-)))).. doufám,že M.H.pochopí tento můj nemístný žert!!:-)))
Jitka Krásová | 23:16:42 30.01.2003 | |
to co má Martina pod nosem, to je stin nebo uz rasici fousiska?
Petr Kasík, PPP | 23:06:53 30.01.2003 | |
moc pěkný článek :-))))))))) ... ty máš ale času :-))))) (ty body máš zejména za text)
Jirka Vaňourek | 21:30:02 30.01.2003 | |
To budes hodnej Jakube .. uvidíš, že bude mít velkou radost :-)))))))))
Jakub Vedral | 21:16:04 30.01.2003 | |
to je strasnej kontrast! :-)))) poslu martinovi nejakou uredne overenou kocicku, abych zmirnil to trauma