Fotografie: ..:Národní park Podyjí I:..

Autor: Marek Melichar | |

Kategorie: krajina

Vloženo: 15:27:40 19.07.2004

Technická data:

Canon Powershot A80

Poznámky a vzkazy:

Národní park Podyjí / Thayatal

Národní park Podyjí se nachází v turisticky velmi zajímavé oblasti středního Podyjí. Kromě období 1950 - 1990, kdy byla velká část území dnešního Národního parku v tzv. hraničním pásmu, a tudíž nepřístupná, bylo toto území intenzivně turisticky využíváno již od poloviny 19. stol.


Vzhledem k mimořádným přírodovědným kvalitám území bylo po změně politického klimatu v roce 1989 započato s přípravami k přehlášení Podyjí do kategorie národní park. V roce 1991 byly vyhlášeny dva nové národní parky - Šumava a Podyjí. NP Podyjí je rozlohou nejmenším národním parkem v ČR - 63 km2, plocha jeho ochranného pásma činí 29 km2. NP Podyjí je situován mezi Znojmem a Vranovem nad Dyjí při státní hranici se sousedním Rakouskem. K 1.1.2000 byl vyhlášen Národní park Thayatal i na pravém rakouském břehu Dyje, čímž vzniklo jedinečné bilaterární území evropského významu.


Národní park reprezentuje výjimečně zachovalou ukázku krajiny říčního údolí v pahorkatinném stupni střední Evropy. Kaňon Dyje vytváří unikátní říční fenomén s četnými meandry, hluboce zaříznutými údolími bočních přítoků, nejrůznějšími skalními tvary, kamennými moři a skalními stěnami. Většina obdobných říčních údolí byla u nás pozměněna výstavbou přehrad, komunikací a rekreačních objektů. Území vyniká vysokou pestrostí rostlinných a živočišných společenstev danou střídavou expozicí svahů v údolí Dyje. Přirozenou osou území je řeka Dyje, která na své 40 km dlouhé cestě z Vranova do Znojma vytvořila v horninách českého masivu kaňonovité údolí, jehož hloubka dosahuje až 220 m.



Fotografie - vyhlídka Sealsfieldův kámen

Vyhlídka do hlubokého kaňonu Dyje na Popickém okruhu. Oblíbené místo spisovatele Karla Antona Postla (později používal anglický pseudonym Charles Sealsfield), narozeného r. 1793 v Popicích. Studoval teologii ve Znojmě a v Praze, vstoupil do řádu Křížovníků s červenou hvězdou. V roce 1822 uprchl do Švýcarska a potom do Ameriky. Demokratičnost americké společnosti na něho ve srovnání s rakouským absolutismem silně zapůsobila a popisuje tyto dva odlišné režimy v knihách „Rakousko - jaké je", „USA - jaké jsou" a „Američané - jací jsou". Později poznal i negativní stránky americké civilizace a jednu z nich - tragédii amerických Indiánů vylíčil v románu o indiánském náčelníkovi „Tokeah aneb Bílá růže". Roku 1832 se vrací do Švýcarska, kde roku 1864 umírá

Popis:

Klíčová slova:

exif