Fotografie: normalizace
Autor: libor Šimků | |
Kategorie: přátelé a rodina
Vloženo: 22:11:22 10.10.2008
- Technická data:
- Canon D350 + Tair 135/2.8, Canon 50/1.8, záklaďák
- Poznámky a vzkazy:
- prdel....
- Popis:
- Klíčová slova:
- exif
Denis Forbrich | 21:34:55 14.10.2008 | |
Poznámky a vzkazy:
prdel....
:D jako že to je prdel a nebo prostě jen prdel?? :D
prdel....
:D jako že to je prdel a nebo prostě jen prdel?? :D
Iwo Škramlík | 00:56:35 11.10.2008 | |
_No , soudruh učitel mi kdysi říkával, že umění musí být angažované, ale když oni se potom lidi pořád hádaj o to za co se angažují a umělecká kvalita zůstane zcela bez komentáře.
_Takže kydž to budu brát prostě jako ilustraci k mi neznámé knize (abych se nemusel zamejšlet nad nálepkami, co vlastně znamenaj a jeslti něco nevyjadřujou), bude se mi to líbit, protože je to rámovaný přesně a nadoraz.
_I se na to furt dívám znova a znova a furt se divím, že ty useklý hlavy mi do toho obrazu zapadaj, ikdyž by správně měly působit děsně rušivě pro svoji jinou ostrost i "šedivost".
_Takže odhlédnu od toho, že takhle angažované umění nemusím. Osobní postoj je tu skoro jediným obsahem snímku. Pro mne je socialismus dokonale vystižen tím kbelíkem (plastový? Renonc: takový luxus si tenkrát nemohl dovolit jen tak někdo...!) u hnusných unifikovaných dveří na pozadí odfláklnuté, neudržované stěny nalakované rozhodně ne pro estetiku, ale pro věčné časy až do demolice.
_Ať mne nikdo nepodezírá, že s tímhle sugestivním podáním souhlasím. Jenom mi to porstě přijde perfektně provedené, není to jenom bezhlavá slepovačka, je to fakt koláž vybraných prvků.
_Takže kydž to budu brát prostě jako ilustraci k mi neznámé knize (abych se nemusel zamejšlet nad nálepkami, co vlastně znamenaj a jeslti něco nevyjadřujou), bude se mi to líbit, protože je to rámovaný přesně a nadoraz.
_I se na to furt dívám znova a znova a furt se divím, že ty useklý hlavy mi do toho obrazu zapadaj, ikdyž by správně měly působit děsně rušivě pro svoji jinou ostrost i "šedivost".
_Takže odhlédnu od toho, že takhle angažované umění nemusím. Osobní postoj je tu skoro jediným obsahem snímku. Pro mne je socialismus dokonale vystižen tím kbelíkem (plastový? Renonc: takový luxus si tenkrát nemohl dovolit jen tak někdo...!) u hnusných unifikovaných dveří na pozadí odfláklnuté, neudržované stěny nalakované rozhodně ne pro estetiku, ale pro věčné časy až do demolice.
_Ať mne nikdo nepodezírá, že s tímhle sugestivním podáním souhlasím. Jenom mi to porstě přijde perfektně provedené, není to jenom bezhlavá slepovačka, je to fakt koláž vybraných prvků.