když já se o ní bojím... stromy opticky padají a já pořád čekám, kdy se na ni svalí...

Felixi, promiň, myšlenka hluboká, ale ten brekot nad úpadkem doby mě nebere... to je takové klišé stěžovat si, jak doba upadá, jak mladé nezajímá literatura, jak kloužou po povrchu a kdesi cosi... já myslím, že pesimismus není na místě, záleží jen na úhlu pohledu... a ten pohled je v tvých očích, ne v nich... záleží na tom, na co a jak se budeš dívat... můžeš chodit po ulicích a vidět žebráky nebo na té samé ulici můžeš vidět nádherné kočky nebo taky můžeš vidět skupinku mladých, kteří ve volném čase bez nároku na odměnu sbírají peníze na charitu... snad pochopíš, co se ti snažím říct, přece jen už je pozdě... fotka sama o sobě na mě dost působí, pocit v ní je, to, co píšeš, v ní nenacházím, ale nechybí mi to tam... hezký večer/časné ráno ... Dana

můžu být naprosto brutálně upřímná?? fotka je fajn, světlo, tóny, to všechno se mi líbí... ale co se týče výrazů těch dvou, nemůžu se zbavit dojmu, že poznávání se týká nového modelu mobilu, který má slečna v rue a mládenec jí na něj švidrá přes rameno...