to se pouzivalo kdysi davno, v pradavnych dobach, kdyz ejste aparaty byly jako bedna od piva.
tehdy byla citlivost emulze docela nizka, takze se muselo snimat nekolik desitek vterin.
ale kdyz se otevrela zaverka aparatu, tak ten se rozechvel a zpusoboval rozmazani zaberu.
tak pani fotografove prisli na jednoduchou vychytavku - tehdy kazdy gemntleman nosil na hlave klobouk. ten prilozili pred objektiv (aby byla tma), otevreli zaverku, po par vterinachm, kdyz se aparat ustalil, klobouk oddalili a prilozili az pred skoncenim expozice. a zaverku zavirali az pak.

bylo to jednoduche, levne (klobouk nosil prakticky kazdy), a hlavne ucinne, takze nebylo treba zadneho dalsiho zarizeni k dosazeni dokonaleho snimku

:)

tak na klobouckovy zaver jsem nejak pozapomel - to by slo i s tikitalem.
jenom promyslet a pohrat si ... a pak to musi ficet: ja mam max 30 sekund.
lae to uz letos nedam - jsem mimo domova, navic bez stativu.

vzpomel jsem si na jeden stary sk film: slnko v sieti.

mam rad takoveto minimaly :)

a ja jsem cetl: krasne hratky vsem :-D
tak jo - at si mame kdy a s cim (s kym) si hrat.
to bude znamenat, ze jsme zivi a zdravi a ze nas nic vazneho netrapi :)

fajn, ale mirny postproces by neuskodil: co tak to narovnat?

tak tedy at nas pristi rok nezasahne Dimorphos, at si poklidne muzem zit dal sve zivoty a at neskoncime, jako dinosauri :)

to se ti povedla hezka ducharina!
s odstupem (ale poradnym!) je videt na te fotce postavu tmavovlaseho devcatka v bile kosilce, jak si dava ruku pred pusu.
:-D

prave dnes jsem si pustil barona prasila - ta (skoro) grafika je hodne napadne podobna :-D