tohle mám rád, vetšinou si clovek vybavý vlastní zážitek např. v tuhle dobu :)))

- jen doufám že serie bude pochopena (tedy myšlenka)
děkuju za zastavení :)

dobry:)

kurna stistene pocity mam z toho poza te slecny je zajimava jakoby malirska no libi, snad jen male vyhrady mam k prilisnemu kontrastu ale to muze byt monitorem, jinak super i tak

krasne

Petr Hořice - nevím o kom všem mluvíš,z mého mohledu je to "hnojiště" jako každej jinej portál, jen s jinym pohledem na dění kolem tak jako všude a to je přeci dobře

:)))

:) dekuju za odkaz.. urážky je moc hnusná věc:/... a to je právě to co u mých prací nechci.
- Čím méně toho člověk ví (např.o fotografii:), tím více uráží a kritizuje..
- sem rád když se může člověk u mých fotek zastavit, pobavit se, chvýli zapomenout na veškeré starosti a jen tak se sám pro sebe zasmát. Víc a víc lidiček má od všeho klíče a zbytečné psát cokoliv jiného.
:) jeste neco sem urcite chtel ale tak jindy:)dík moc všem

Koment z PA
-------------------------------------------------------
Leni and Dalibor
O tech nohach vim,zkousel jsem ale uz mi to neslo do perspektívy:)cedule je take bizarni...to neva:)) ta krev je trochu moc a tak sem premyslel jestli pryc s ni, ale nemohl jsem si pomoci, z nejakeho duvodu sem to neudelal. Dyz jsem toto ukazoval mame moji, tak na to nemohla koukat, protoze ta krev ji pripomina natekly zily na nohach jeji nejlepsi kamaradky ktera umira na rakovinu..;¨/ - A pritom nechci aby to pusobilio nejak brutalne, jen pri pohledu na tuhle praci se mi zacinaji ozivat pohadky od Oskara Wilda (Šťastný princ) a blizko to ma k japonskemu anime, viz. Sen to chiciro nebo haiban renmei, ktere pusobi hrozne nadherne, pohadka, pekna hudba a najednou se zacnou dit uplne sileny veci ktery nikdo neceka a najednou zase vse v pohode a pekna melodie a clovek chvili nestiha co se deje ale vse je vlastne v poradku... Libilo by se mi, kdyby tohle mohlo viset na stene v dětském pokoji(bez rany na konikovi:) a dítě na to kouká od mala až po třeba dospělost a vkaždém období tam objeví něco nového, (a i vizualni stranku jako ten klaster ve Vyššim brodě a ta pokladna tam bude i za 20let)... jak postupně vnímá realitu a jak ho to v urcitem veku soupne zpet do detsvi, neco jako prirozena lidska droga kterou podava umelec svym divakum. A divak se jednou pri pohledu zasmeje nekdy si pobreci...hleda si symboliku na obraze, která mu podle situace pripomene neco z reality...Nesnažím se proto tvořit jen fantazii kterou si predstavujem při otázce, co se takovýmu zvířeti může zdát, jestli je na tom huř nebo líp ale hyperreal o tom, co běží hlavou každému člověku. Jak daleko je predstava o tom, co by se stalo, kdyby celé jedné vesnici u chemický továrny se zdál společný sen a všichni by skrze spánek spolu komunikovali a pak by se druhej den tomu strasne divili a povidali si o tom kde vsude spolu byli a pritom jim jen chemicka latka otevrela to pate procento mozku... no sileny:) Dik

Jo-tady je to trochu jiné než jinde:)