Z výtvarného i obsahového hlediska prázdné (pro nestranného diváka), ale věřím, že jednou vám nebo kamarádkám udělá radost milou vzpomínkou, takže fotka význam má.
Jen bych chtěl doplnit k Hynkovi. Když Wabi psal Rosu nakolejích, vzpomínal, jak si krátíval cestu na (dnes již zaniklou) trampskou osadu Zapadající slunce po železniční vlečce energetické továrny Vřesová. Jsem z tohoto regionu; dnes již žádná romantika; hnus a šeď ;)
Já vůbec nevím, jak lze tohle hodnotit, protože jde o autoportrét a ten by měl vypovídat o osobnosti autora. Já tě tu nevidím ani jako pařmenku z města (výrazné líčení) , ani jako vílu (příroda). Něco mezi tím? Napovíš nám? Dík :)
sam: Já to chtěl mít takhle "divný" - kromě těch pár rozmazaných dětí tam není nikomu vidět do tváře ;)) (originál mám dokonce s tvářemi) ...na výšku fotím výjimečně, takže mě to tu ani nenapadlo, ale za těmi lidmi je prosklená stěna a bůh ví, jak by to vyšlo. Dík!
Jiří Hrdlička |
Jiří Hrdlička |
Jiří Hrdlička |
Jiří Hrdlička |
Jiří Hrdlička |
Jiří Hrdlička |
Jiří Hrdlička |
Jiří Hrdlička |
Jiří Hrdlička |
Jiří Hrdlička |
Jiří Hrdlička |
Jiří Hrdlička |
Jirka Z.: V osm ráno už to tak vypadalo, ale v pět to vypadalo úplně jinak :)))
Jiří Hrdlička |
Jen bych chtěl doplnit k Hynkovi. Když Wabi psal Rosu nakolejích, vzpomínal, jak si krátíval cestu na (dnes již zaniklou) trampskou osadu Zapadající slunce po železniční vlečce energetické továrny Vřesová. Jsem z tohoto regionu; dnes již žádná romantika; hnus a šeď ;)
Jiří Hrdlička |
Jiří Hrdlička |
Jiří Hrdlička |
Jiří Hrdlička |
Jiří Hrdlička |
Jiří Hrdlička |
Jiří Hrdlička |