<BR>Ivane, tys bolestivý hráč!<BR>
Bída, stesk a zmar jen průvodci tvé pouti!<BR>
V obzor mraky vlekou permanentní pláč,<BR>
život - domek z karet - v slabých rukou když se hroutí...<BR><BR>
Voda řeky Styx je černější polední noci.<BR>
S hlavou skloněnou, jak vmalovaný do piety<BR>
v loďce sedět sám, zaživa miliónkrát kletý<BR>
bez dechu, přátel, lásky, bez pomoci,<BR><BR>
duše utonulá na půl cestě mezi světy,<BR>
s hrstkou vzpomínek, co blednou, vychládají,<BR>
práchniví do ticha a pak se vytrácí...<BR><BR>
Syrové nebytí, ó milenci jej znají<BR>
již vpluli do vod, z nichž se živí nevrací.<BR><BR>
Fííííí. Pěkně vychytaný okamžik s narafičeným kostelíkem na kopečku. Dalo by se polemizovat, zdali udělat jeden či několi krůčků vpřed a tím opticky zvětšit stromy, aby se obloha s beránkama nevymykala kontrole. Ale je to jen takový pocit. I tak je to parádička! 5+
Uplne stejna jako <A href="http://www.photopost.cz/pp4foto.php?id=78318"><FONT color=”blue”>Únorová</FONT></A> a stovky dalsich… uz i ty jses dal k polarizovanemu bratrstvu..?
Komentáře (161)
Bída, stesk a zmar jen průvodci tvé pouti!<BR>
V obzor mraky vlekou permanentní pláč,<BR>
život - domek z karet - v slabých rukou když se hroutí...<BR><BR>
Voda řeky Styx je černější polední noci.<BR>
S hlavou skloněnou, jak vmalovaný do piety<BR>
v loďce sedět sám, zaživa miliónkrát kletý<BR>
bez dechu, přátel, lásky, bez pomoci,<BR><BR>
duše utonulá na půl cestě mezi světy,<BR>
s hrstkou vzpomínek, co blednou, vychládají,<BR>
práchniví do ticha a pak se vytrácí...<BR><BR>
Syrové nebytí, ó milenci jej znají<BR>
již vpluli do vod, z nichž se živí nevrací.<BR><BR>
Slyším Tě, Romeo, trýzněný Kapulety!<BR>