body >	---
komentáře >	---
pošta >	---

Fotografie: Musíme si pomáhat...

Autor: Dana Langrová | |

Kategorie: CB (BW) foto

Vloženo: 12:49:16 08.10.2013

Technická data:: Pentax K5, Canon, Nikon,
Poznámky a vzkazy:: Dnes v RÚ Hrabyně...kdo nemá pohyblivé ruce, má dobrého kamaráda...:)
Popis:
Klíčová slova:
exif

Jana Berková | 23:10:39 20.06.2018 | |

5 václav macourek | 01:46:38 20.09.2017 | |

5 Štefan Varga2 | 21:27:52 17.03.2016 | |

5 Petr Hamák | 00:36:03 03.01.2015 | |

5

dokonalé..

Peter HANZLíK | 21:01:10 21.04.2014 | |

5 Radim Spitzer | 12:53:59 05.01.2014 | |

5 Petr Pelc | 13:28:29 16.12.2013 | |

5 Michał Dolibóg | 14:44:04 06.12.2013 | |

5

nice shot!

Vlado Chrenko | 10:18:25 09.11.2013 | |

5

Siné foto

Vladimír Vereš | 13:27:39 29.10.2013 | |

5

fotka

Pavel Molík | 18:40:03 20.10.2013 | |

5 Luboš Němec | 12:50:48 20.10.2013 | |

nádhera!

Luboš Němec | 12:49:44 20.10.2013 | |

5

nádhera!

Ladislav Duchoň | 10:42:07 16.10.2013 | |

... no vidiš a todle já z tý fotky nepoznam... čili si lámu hlavu, proč jsou za sklem, co to znamená, je to něco, co mi nedochází, nebo co? čili, když se voprostim vod oučinku těch tváří na první signální, tak jsem zmatenej...

Dana Langrová | 09:16:06 14.10.2013 | |

kluci stáli venku... v místě vyhrazeném na kouření a já před skleněnými zasouvacími dveřmi...
když jsem udělala krok zpět , abych měla místo...dveře se zavřely...:)

Ladislav Duchoň | 19:02:48 12.10.2013 | |

... tak jako ten záběr je samosebou skvělej, ale dost mě matou ty vodlesky... tos to jako fotila přes sklo? přes vokno? z auta? nebo co?

Roman Kleska | 19:04:07 10.10.2013 | |

5

síla...

Pan Smazaný | 06:50:47 10.10.2013 | |

Michal Veselý | 22:01:24 08.10.2013 | |

5 Leee Lou | 21:48:49 08.10.2013 | |

...oni nejsou "postizeni", oni jsou mozna stastnejsi nez vsichni "normalni".....

Leee Lou | 21:47:44 08.10.2013 | |

5 Dana Langrová | 20:41:10 08.10.2013 | |

děkuji vám všem....:)
k fotce jen pro vysvětlení...
vezla jsem dneska naší babičku na rehabilitaci a čekala na ni na ústavu....v ruce foťák a kolem mě najednou hodně postižených lidí, pro které jsem byla něčím novým...někým s kým si mohli popovídat...já jsem se na ně usmála , vlídně promluvila a získala si snad jejich důvěru...ani jeden z těchto postižených lidí nic nenamítal , abych si je vyfotila...
byli opravdu všichni fajn...
potom se všichni chtěli fotit, ale znáte to...když už se na tu fotku chystají...není to tak nějak ono...:)
jsem se všemi domluvená, že když se mi podaří ještě něco pěkného v příštích měsících vyfotit, udělám tam na Rehabilitačním ústavu v Hrabyni výstavu...kde budou na fotkách...