Hudba, můj osud

Dnes je už holt taková doba, že je každý ve střehu, kdy přijde nepříjemné "žihadlo" od druhého a v každé poznámce hledá skrytý význam, dvojsmysl, nebo ironii. Možná to tak mohlo pro někoho vyznít i z mých poznámek, ale Jiří Břeh to vystihl dobře. Nemyslel jsem to zle a tady jsem opravdu HLAVNĚ proto, že nacházím inspiraci.
Pro Danu: sice tu mám něco málo svých fotek z posledních dnů, ale zaregistrován jsem tu už několik let. Stačilo mi, když jsem se sem chodil kochat skvělými fotkami (...a že jich tu je). Vím, jak to tu chodí (bohužel), že hodně lidí na kritiku nebo nízké známky pod svými fotkami reagují tak, že si v rámci pomsty smlsnou na fotkách svých oponentů. Místo toho, aby i z negativního hodnocení a kritiky si vzali pro sebe to dobré. Můžeš si zkontrolovat, jak je to u mne...

Co je špatnýho na tom, když se někdo inspiruje fotkami jiných? Z čeho plyne, že si JH neváží komentařů? Čím méně těch "dobře míněných" rad, tím snad i lépe.

OK, beru váš pohled na vědomí. Třeba najdu další inspiraci u vašich fotografií (?). ;-)

jako fotka nelibi vubec

Aleši, tak mi to nějak přišlo, že všechno k sobě sedí. Umělé světlo, "umělý" nástroj (elektronický, napodobující zvuky těch pravých), umělé kytky... V neposlední řadě umělá fotka (inscenovaná). ;-)
Jinak díky za like.