- Technická data:
- Canon EOS-1V a Canon EOS-1Ds
- Poznámky a vzkazy:
Horní snímek pořízen kinofilmem (profi Canon EOS-1V, sken z foto skeneru Imacon Flextight při 3200 PPI), spodní D-SLR Canon EOS-1Ds. V obou případech byl použit ten samý špičkový (eLkový) zoom objektiv Canon 70-200 f/2.8L IS při cloně f/8.
Jedná se o 100% výřezy (1:1)
Copyright (c) 2002 Michael Reichmann,
www.luminous-landscape.com
A zde je odkaz na Michaelův článek.
Prosím pěkně... zde není nic k bodování. NEBODUJTE!
Pro nezasvěcené - jde o malou ilustraci rozdílu mezi "šumem digitálu" a "zrnem filmu" k aktuální diskuzi o této tematice ve fóru "klasika vs. digitál."
P.S.
Prosím, všimněte si, že obvyklý argument, že je ten film potřeba skenovat při více PPI, případně ještě i na bubnovém skeneru (sken jednoho políčka u nás stovky Kč, venku ještě dráže), je k ničemu - "jemnější skenování" nic moc navíc nepřinese. To už by se spíš snesl up-resampl spodního snímku z digitálu... :-)- Popis:
- Klíčová slova:
- exif
Ovi Ivoda | 16:09:33 14.08.2003 | |
Jeff Jonson nedávno porovnával fotky ze středoformátového filmu (Bronica 6x4,5" + Zenzanon PE45-90mm + Provia 100F) s fotkami z 11 Mpixlového EOSu 1Ds a z 6Mpixlového EOSu 10D.
Kdo zná anglicky, tak se kromě shlédnutí ukázek uvnitř dočte i podrobnosti; pro ostatní jenom ve stručnosti:
Jeff v červenci přesvědčil svoji báječnou ženu, že EOS 1Ds za $8000 je to, co on nutně potřebuje do své fotovýbavy, a jal se testovat.
Středoformát skenován s rozlišením 4000dpi. Soubory ze skenu i z D-SLR up-resamplovány Genuine Fractalem při 360 ppi na tiskovou velikost 20x30" (našich cca 50x75cm) resp. při 300 ppi na 12x18" (cca 30x45cm) - to je ta třetí sada snímků. Následně bylo stejným postupem SW doostřeno (pro všechny zdroje stejně).
Soubory byly tisknuty Epsonem 2200 a výřezy z výsledných fotografií naskenovány plochým skenerem.
Není to sice srovnání čistě analogově-chemické cesty s digitální fotografií, ale je to zajímavé a poučné.
A myslím, že to patří do této diskuse.
A zde je odkaz na Jeffův článek.
P.S.
Na monitoru svého počítače uvidíte výřezy, které odpovídají fotkám ve velikosti bratru tak metr na metr a půl (i více) - to dle sady snímků a velikosti monitoru a nastaveného rozlišení videokarty. Je to tak, jako kdybyste se dívali na ty fotky o velikosti 50x75cm nebo 30x45cm lupou zvětšující 2x až 3x, nebo jako kdyby ty fotky před vámi byly ještě 2x až 3x zvětšeny a zabíraly by tak plochu řekněme dva čtvereční metry.
Ovi Ivoda | 20:56:06 22.06.2003 | |
"Je vlastně košer srovnávat skenovaný film? "
To je dobrá otázka. Záleží na konkrétním případě. Je to košer tehdy, když klasický (filmový) fotograf své filmy běžně skenuje a digitálně edituje, retušuje apod., aby je nakonec třeba nechal vytisknout (nebo cokoliv jiného). Pokud ale své filmy nechává projít klasickou, čistě analogovou (optochemickou) cestou, pak souhlasím - měl by si to porovnat na hotových fotografiích.
Jan Novák | 15:41:43 20.06.2003 | |
Štěpánek K. | 11:55:51 16.04.2003 | |
Ovi Ivoda | 08:26:44 11.03.2003 | |
Ovi Ivoda | 08:19:31 11.03.2003 | |
Bilbo z Libně | 21:26:49 10.03.2003 | |
Radek Tezaur | 20:24:50 10.03.2003 | |
Radek Tezaur | 18:26:08 10.03.2003 | |
Tak ono prakticky nejde o to, ze by se neco hralo. I u zrcadlovek zalozenych na CCD se pouziva mechanicka zaverka. Jak CMOS tak CCD sumi pri normalnich teplotach naprosto samy od sebe. Astronomove je od nepameti podchlazuji prave kvuli zvyseni pomeru signal/sum, a stejne tak se to dela v tech studiovych stenach. CMOS sumi vic nez CCD, na druhou stranu je mozne primo do kazde bunky pridat obvody sum omezujici, takze vysledky, aspon Canonu s CMOS jsou obdivuhodne srovnatelne s CCD. Pro srovnani, ani Foveonu, ani Kodaku se to zatim tak dobre nevede. Dalsi problem s CMOS je, ze kazdy z prvku je trochu jiny, a vytvari si tak nepravidelnou strakatou mozaiku, ktere se odecita exponovanim pri zavrene zaverce. Nevim, jestli tohle zdrzuje, a souvisi s tim, ze Canon 1D ma CCD prave kvuli tomu, ze 8 obrazku za vterinu s CMOS nebylo mozne (to je oficialni slovo Canonu). Ale nic z tohohle nemeni nic na faktu, ze se soucasnymi CCD a CMOS chipy pri velikosti bunek pouzivanych v digitalnich zrcadlovkach je sum pri mensich ISO mizivy.
Odstraneni zrna z typickeho skenu je obtizne. Navic zrno je v typickem skenu zvyraznene efektem aliasovani. Tomu se da predejit, nejlepe skenovanim ve vyrazne lepsim rozliseni nez je velikost zrna, to je vsak prakticky vetsinou nemozne. V digitalnich fotacich se pouziva filtr, ktery odstrani vysoke frekvence, neboli obraz trochu rozmaze. Pri skenovani je tohle hure proveditelne, jelikoz ruzne filmy maji ruzne velke zrno, a rozliseni skeneru je fixni. A nakonec se typicky CCD skener musi poprat s tim samym termalnim sumem, s kterym se pere digital.
Na druhou stranu jsem take trochu skepticky k vysledkum Reichmanna na jeho strankach (on uz od D30 dochazi k temer stejnym zaverum:-) ), a to z prosteho duvodu, ze jsem videl lepsi skeny, a jeho metodologie, respektive aspon to, co je o ni zname, se mi nelibi. Odhlednuvse od toho, ze srovnava digitalni original s digitalni kopii, srovnavaci obrazky jsou prezentovane kdo vi jak resamplovane, skeny kdo vi jak (ne)upravene, testovaci zaber budov Toronta se mi tez nezda, jelikoz foti na pomerne velkou vzdalenost, a to nijak nepomaha dosazitelnemu rozliseni. Ale to neznamena, ze jeho zavery jsou zcela vedle, byl bych velmi opatrny v tvrzeni ze Eos 1Ds je lepsi nez 6x7, ale v barve je , kdyz uz ne v hrubem rozliseni, tak v celkove kvalite obrazu lepsi nez jakykoli 35mm film.
Ovi Ivoda | 09:01:21 10.03.2003 | |
Milý Richarde, prosím, abyste cokoliv k tématu řeknu, nebral snad jako útok na Vás. Věřte, že opravdu nic osobního v tom není, a nic proti Vám nemám :-))).
Moje odpověď je v podstatě určena všem pochybovačům, kteří dlouhá léta pracují s (kino)filmem, a stále se domnívají (ne, že by to věděli), že film je král a digi je šunt. Případně, když uvidí, že tomu tak není, tak se brání přijmout tento fakt utokem na autora srovnání, zpochybňováním všeho možného a dokonce uváděním naprosto nepravdivých trzení - ovšem nikoliv vědomě, ze zlé vůle, ale proto, že jsou přesvědčeni, že v oblasti digi a D-SLR zvlášť stále platí, co platilo před pár lety...
- I kdybyste se tím živil ne 13, ale třeba 20 let, není to podstatné. Mimochodem - on ten pan Reichmann z Luminousu, se "tím živí přes 35 let". Ale jak říkám, to není argument. Před 13 nebo 35 lety neexistovalo něco jako Canon EOS-1Ds s full size CMOSovým světlocitlivým senzorem. A i když už asi půl roku existuje, to, co píšete, svědčí JEDNOZNAČNĚ o tom, že ten fotoaparát neznáte (rozvedu podrobněji).
- Dále nevím, z čeho usuzujete, že autor neumí skenovat. Ten sken, stejně jako ostatní jemu podobné, vyhlíží naprosto v pořádku - je to kvalitní sken kvalitně exponovaného ISO 100 filmu. Již poněkolikáté upozorňuji, že se nedíváte na celý snímek, ale na malý 100% výřez (1:1) z filmového políčka. Nechce se mi věřit, že při Vaší praxi to vidíte poprvé. Nebo ano? Chcete opravdu tvrdit, že ten sken je nekvalitní (a v čem konkrétně) a že Vašim skenům z Vašich filmů to nesahá ani po kotníky?
Těžko tady mluvit o event. malé densitě (snímek je dobře prokreslen, není problém s velkým dynamickým rozsahem apod.) či dokonce o malém PPI (těch 3200PPI je naprosto dostatečných na to , aby bylo vidět zrno a všechny nedokonalosti filmu - jemnějším skenem byste dosáhnul pouze zvětšení těch nedokonalostí a ještě horšího dojmu...
- O tom, že neznáte schopnosti dnešních nejmodernějších D-SLR fotoaparátů s velkoformátovými CMOS senzory svědčí Vaše kategorické tvrzení, že (cituji) "Co se tyce sumu na digitalnim obraze, opravdu neni mozne, opakuji, NENI MOZNE, mit plochu, v tomto pripade se jedna nejmarkantneji o oblohu) jako jednolitou plochu. Dokonalosti, jaka je zde prezentovana lze VELMI PRIBLIZNE dosahnout az minimalne se stredogormatovymi databacky kamer jako je Sinar a podobne."
Pokud se opravdu o fotografii zajímáte (což vím), tak byste se měl ve vlastním zájmu (abyste se již víckrát a naprosto zbytečně neblamoval) raději během krátké doby s tou problematikou seznámit.
A pokud Vám z nějakého důvodu vadí osobnost Michaela Reichmanna, můžete se podívat na výstupy z EOS-1Ds u mnoha jiných, kteří s tímto fotoaparátem mají možnost pracovat.
Takových lidí je i u nás několik, ale pokud je nechcete obtěžovat, mohl byste pro začátek využít dobrodiní internetu a podívat se například k Phili Askeyovi (www.dpreview.com), Davu Etchellovi (www.imaging-resource.com), Stevu Sandersovi (www.steves-digicams.com), Fredu Mirandovi (www.fredmiranda.com) a k dalším.
Doufám, že je všechny tyto pány nepodezíráte z nějakého spiknutí a z podvodů.
Tímto bych ukončil diskuzi na téma podvodníků a toho, co jak říkáte "opravdu není možné, opakuji, NENI MOŽNÉ" do doby, než se přesvědčíte o pravém stavu věcí.
P.S.
Dosti sugestivně (a vůči digitálnímu záznamu skrytě pejorativně) se ptáte na důvod, "proč prestižní fotobanky striktně požadují diapozitivy o minimální velkosti 6x6".
Myslím, že pokud pracujete s kinofilmem, víte to sám velmi dobře. Je to proto, že kinofilmový diapozitiv o rozměru 24x36mm je nekvalitní, zrnitý apod.
Pan Smazaný | 20:45:59 09.03.2003 | |
Co se tyce sumu na digitalnim obraze, opravdu neni mozne, opakuji, NENI MOZNE, mit plochu, v tomto pripade se jedna nejmarkantneji o oblohu) jako jednolitou plochu. Dokonalosti, jaka je zde prezentovana lze VELMI PRIBLIZNE dosahnout az minimalne se stredogormatovymi databacky kamer jako je Sinar a podobne. Rozdil mezi pristrojem do ruky a studiovou digitalni stenou je predevsim ten, ze studiova stena miva aktvni chladic, ktery minimalizuje uroven sumu, nikdy ho vsak neni schopen zcela odstranit. Algorytmy, pokud by byly vkomponovany do obrazoveho procesoru, by mozna podobnou algografii mohly vyprodukovat, ale vlastne by popiraly moznost zaznamu jednotlivych odstinu napriklad na linearnich prechodech :o)))
Proto mily Ovi, nejde ani tak o ten sum, nakonec odstraneni zrna z analogoveho zaznamu neni az tak slozite pro zkusenejsiho uzivatele photoshopu, pripadne majitele pluginy tento sum odstranujici (nazev by mohl sdelit kolega Janouškovec, ja to jen videl jak to chodi), ale o to, ze dotycny pan fotograf vyrobil celkem slusne internetove stranky, ktere vsak nereprezentuji realne skutecnosti na nich predkladane ctenari. Nedivim se, vzdyt lidi ochotnym uverit "zarucene informaci na internetu" je spousta, a pokud se nemylim, jsou stranky svazany (nalinkovany) na IT obchod prave s digitalni technikou.
Smirte se s tim, ze jste tak trochu naletel - nechci pouzivat slovo podvodnik, protoze verim ze ten clovek ve sve vire v mocnost a budoucnost digitalniho sveta to necinil se zlym, maximalne se ziskuchtivym umyslem - a doporucuji vam se poptat v nejakem grafickem studiu po tom jake podklady nejradeji prijimaji pro dalsi zpracovani... K tomu chci jeste podotknout, ze nejde o to ze je to scanovano na 3200 dpi (oh boze, jaka kvalita), a na profi zarizeni (znam spoustu zarizeni ktera se honosi v nazvu Professional a jejich denzita nepresahuje 4,2), ale predevsim KDO U TOHO SEDI.
Doporucoval bych se "podivat pravde do oci" a opravdu navstivit nejake graf. studio - na urovni, of course. Btw: Vysvetlite mi duvod, proc prestizni fotobanky (Isifa, Mauritius, Photonica aj) po celem svete neprijimaji digitalni zaznam ale striktne pozaduji diapozitivy o minimalni velikosti 6x6?
Ovi Ivoda | 16:48:09 09.03.2003 | |
Zdravím všechny přátele fotografie - ať klasické nebo digitální. A třebaže jsem se již delší dobu nepochlubil žádnou fotkou, stále známé tváře pP a dění na něm sleduji :-)
K srovnávacím fotkám:
Mnoho lidí sice již tvrdilo, že vidělo slušné digitální výstupy, a že je pro ně film stále lepší. Proti tomu bych nic nenamítal - to je každého subjektivní věc. Ale opět se mi potvrdilo, že i když to mnozí říkají, málokdo z nich to skutečně viděl a odpovědně porovnával film s D-SLR - některé poznámky nasvědčují tomu, že to někteří viděli poprvé. A jsou tím, co vidí, trošku v šoku. A je to vcelku pochopitelné - není totiž pravda, co se pořád ještě ze setrvačnosti o kvalitě filmu a nekvalitě digi mezi lidem povídá, a dle své nátury pak buďto řeknou, že je to podfuk, jindy se to zase bagatelizuje/zachraňuje řečmi o tom, že ten film je stále jaksi "sametovější", že "má duši", a že digitál je tou svojí čistotou "sterilní" atd.
Pro mne je ale ta filmová sametovost nějak příliš drsná, jako šmirglpapír, a pokud vůbec má kinofilm duši, tak hodně špinavou.
P.S.
Na filmu nevidím více detailů, spíše menší ostrost a hlavně to zrno! A to je použit ISO 100 film, a velmi kvalitní.
Prosím však "zhrzené" příznivce kinofilmu, že není důvod ke smutku, a aby si také uvědomili, že je to výřez 1:1, a že při tomto zvětšení a rozlišitelnosti monitoru (cca 70-90 dpi) by měla na monitoru ta fotka na šířku tak metr a půl. Takže buďte v klidu, zas tak špatné to není. A žádný podvod v tom nehledejte. Pokud si opravdu myslíte, že vás někdo klame, zkuste se sami podívat podrobně na jakýkoliv výstup ze slušné D-SLR (na inetu je jich spousta) a porovnejte ho s libovolně kvalitním skenem z některého vašeho filmu. Nikdo vám nebrání. Ale chce to odvahu podívat se pravdě do očí.
A ohradil bych se proti tvrzení, že spodní snímek (z D-SLR) je "vylit jednolitou barvou v SW". Není tomu tak, ty moderní digitální fotoaparáty D-SLR s velkoformátovými světlicitlivými senzory produkují při ISO 100 a ISO 200 prakticky bezšumové snímky. Je to tak, smiřte se s tím.
P.P.S.
Jiřímu Cvrkovi: Je to skenováno profi filmovým skenerem při 3200 ppi. A nevidíte celý snímek, ale jenom malý výřez 1:1, proto je to zrno tak patrné. A není to "blbým" skenováním, ale je to filmem - je to principiální záležitost. To zrno k filmu patří :-)