Parádní, trochu mi to připomíná jeden můj letošní text: <br><br>
Trochu zmrzliny a trochu piva, <br>
nádech vůně limonád co nejde zapomenout, <br>
zbavila ses pekla, zbavila ses pout, <br>
začínáš znovu, jsi znovu živa. <br><br>
Z kostek hrady a garáže jsme stavěli, <br>
možná, že stavby to byly největší, <br>
potom už jen žízeň a strach nás přesvědčí, <br>
to mladší po nás kostky házeli. <br><br>
Dneska ne, ale zítra lepší bude svět, <br>
i tomu radši věřím a spoutám se tím, <br>
do střely skočím a jak blázen nevím, <br>
že střela byl tvůj stín co změnil se v květ. <br><br>
Semínka nenávisti planě zboří dům, <br>
na stůl doma nejde zapomenout, <br>
stojíš ve dveřích, já nemůžu se hnout, <br>
tak moc chci věřit zázrakům. <br><br>
Vykřičím své poslední písně, <br>
vykřičím svět plný lží, <br>
chodíme s odpadky a přitom naše tísně, <br>
o křídlech uvnitř nás sní.
Komentáře (104)
Trochu zmrzliny a trochu piva, <br>
nádech vůně limonád co nejde zapomenout, <br>
zbavila ses pekla, zbavila ses pout, <br>
začínáš znovu, jsi znovu živa. <br><br>
Z kostek hrady a garáže jsme stavěli, <br>
možná, že stavby to byly největší, <br>
potom už jen žízeň a strach nás přesvědčí, <br>
to mladší po nás kostky házeli. <br><br>
Dneska ne, ale zítra lepší bude svět, <br>
i tomu radši věřím a spoutám se tím, <br>
do střely skočím a jak blázen nevím, <br>
že střela byl tvůj stín co změnil se v květ. <br><br>
Semínka nenávisti planě zboří dům, <br>
na stůl doma nejde zapomenout, <br>
stojíš ve dveřích, já nemůžu se hnout, <br>
tak moc chci věřit zázrakům. <br><br>
Vykřičím své poslední písně, <br>
vykřičím svět plný lží, <br>
chodíme s odpadky a přitom naše tísně, <br>
o křídlech uvnitř nás sní.