...domnívám se, že ctěná Valerie Pavlíčková má pravdu, když píše že číslo 4 není pěkné...
<BR>...jak jsem již několikrát na photoposu připomínal, pohádková čísla jsou 3, 7, 9 a 12...
<BR>...tato čísla jsou prověřena tisíciletou pohádkovou praxí a jsou zkrátka nejhezčí...
<BR><BR>...to však nic nemění na subjektivně vnímaném objektivním faktu, že jakkoliv ořezávat tuto skvělou momentkovou fotografii s velice hezkou živou a dynamickou kompozicí, kde každá z postav hraje důležitou roli, by bylo počinem výhradně destruktivním...
<BR>
ja prosim nenasavam, to musel pan fotograf, ked vtedy fotil, a ja uboha obet to takto teraz citim : bim-bam, bim-bam... :)) preto by som rozhodne nerezala, kvoli zachovaniu rovnovahy
Moje milá a ctěná Valerie...<BR>
to co říkáte mě velmi zaujalo - už první postřeh, že 4 není hezké číslo... to mě nenapadlo takhle o tom uvažovat, ale ten postřeh se mi hodně líbí...
<BR>A teď k těm ořezům, vyzkoušel jsem si je oba a více, ba mnohem více se mí líbí navrhovaný levý čtverec: jednak čtverec a potom 3 je velmi zajímavé číslo!
<BR>To sešmikání napravo nalevo také má něco do sebe, ale už se dostávám do hodně jiné fotografie, jiné nálady ... od reportážního "širšího" záběru někam k pomezí portrétu - a tam já to necítím; možná je to můj vnitřní blok, který se snaží zachránit "tu situaci" tak jak jsem ji kdysi viděl a nechce připustit její "destrukci".
<BR>I když zdá se mi zřejmé, že ty ořezy by zazoomovaly situaci a byly by pro diváky fotograficky vděčnější a odvážnější...
<BR>A tak váhám a přemýšlím ... a děkuji za ty podněty k přemýšlení
<BR>Momentálně se mi zdá, že mně osobně nejvíce vyhovuje tento původní záběr, ale nechám to ještě uzrávat...
<BR>Drahá Valerie, já se musím přiznat ještě k jedné věci - já jsem taková stará konzerva plná tradičních předsudků, ke kterým patří i to, že bych nemel moc řezat původní políčko filmu ... já vím, nesmějte se mi... ,-)<BR>Ale jinak na sobě pracuji, už jsem začal shánět ochotná děvčata, která by se nechala fotografovat v ruzných situacích bez šatů a také se pečlivě vzdělávám v HD křivkách a vůbec se snažím rozluštit tajemství správné expozice...
<BR>Valerie mějte se mnou ještě chvíli strpení... a užijte si hezký a radostný víkend
pane Germaniku, zajimava fotografie. Na prvni pohled u ni zustanu viset, ale potom mi to neda a zacnu hloubat :-) Moje prvni myslenka byla, ze ctyri neni hezke cislo, a rezala jsem vasi banalni chvili na ctverec se tremi graciemi vlevo - tak aby ta leva byla trochu nariznuta.. Potom mi zacalo te vpravo byt lito, a najednou jsem si uvedomila, jak bych to videla ja. Odrizla bych, pokud mi to nemate za zle, cast obou krajnich dam. V podstate tak, aby byly obe bez obliceje. Sice to nebude presny ctverec (ledaze byste jej v editoru trosku zmackl :-), ale zkuste si co s temi dvema divkami ta dvoje sikma zada provedou. Hukot, ze? :-) Nezlobte se na mne, ze vam do toho kecam... takhle tomu pro mne jeste neco trosku schazi :-)
hodne mi to pripomina zaber Oty Hejmaly z satny (myslim, ze se to jmenovalo rugby). Je to podobne zivy a clovek z toho zaberu dostane pomalu cichovej vjem ;)
# Martin Slavík: ta prostřední "z kartónu" dneska dělá tiskovou mluvčí ministerstva dopravy ;-) ... je to z jedné dobročinné akce, kde holky, tehdy rozhlasové elévky, dělaly výpomoc při občerstvení
Myslim, že TrIG nás tady všechny pěkně balamutí. Ta uprostřed je ve skutečnosti na podstavci a z kartónu. Táková ta reklamní. Živé byly jen ty tři ostatní. :))
Pro zůčastněné pěkná vzpomínka. Jedno se mi líbí: dynamika v gestu a výraz tváře pokukující přez rameno. Zvláštní kontrast strnulosti, statiky a uvolněnosti,dynamiky. To, že jsou umístěny do středu, vzhledem k mému jménu a rozestavení dvou doplňkových osůbek po stranách, mi přijde fajnové. Náladou je to nabité snad až příliž.
# Velký Bača: jojo - ja taky myslím, že tam něco je, ale nevím přesně co - je to takovej muj pomerne silnej pocit ... však proto to sem dávam, abych se to Treba dozvedel
Komentáře (94)
<BR>...jak jsem již několikrát na photoposu připomínal, pohádková čísla jsou 3, 7, 9 a 12...
<BR>...tato čísla jsou prověřena tisíciletou pohádkovou praxí a jsou zkrátka nejhezčí...
<BR><BR>...to však nic nemění na subjektivně vnímaném objektivním faktu, že jakkoliv ořezávat tuto skvělou momentkovou fotografii s velice hezkou živou a dynamickou kompozicí, kde každá z postav hraje důležitou roli, by bylo počinem výhradně destruktivním...
<BR>
to co říkáte mě velmi zaujalo - už první postřeh, že 4 není hezké číslo... to mě nenapadlo takhle o tom uvažovat, ale ten postřeh se mi hodně líbí...
<BR>A teď k těm ořezům, vyzkoušel jsem si je oba a více, ba mnohem více se mí líbí navrhovaný levý čtverec: jednak čtverec a potom 3 je velmi zajímavé číslo!
<BR>To sešmikání napravo nalevo také má něco do sebe, ale už se dostávám do hodně jiné fotografie, jiné nálady ... od reportážního "širšího" záběru někam k pomezí portrétu - a tam já to necítím; možná je to můj vnitřní blok, který se snaží zachránit "tu situaci" tak jak jsem ji kdysi viděl a nechce připustit její "destrukci".
<BR>I když zdá se mi zřejmé, že ty ořezy by zazoomovaly situaci a byly by pro diváky fotograficky vděčnější a odvážnější...
<BR>A tak váhám a přemýšlím ... a děkuji za ty podněty k přemýšlení
<BR>Momentálně se mi zdá, že mně osobně nejvíce vyhovuje tento původní záběr, ale nechám to ještě uzrávat...
<BR>Drahá Valerie, já se musím přiznat ještě k jedné věci - já jsem taková stará konzerva plná tradičních předsudků, ke kterým patří i to, že bych nemel moc řezat původní políčko filmu ... já vím, nesmějte se mi... ,-)<BR>Ale jinak na sobě pracuji, už jsem začal shánět ochotná děvčata, která by se nechala fotografovat v ruzných situacích bez šatů a také se pečlivě vzdělávám v HD křivkách a vůbec se snažím rozluštit tajemství správné expozice...
<BR>Valerie mějte se mnou ještě chvíli strpení... a užijte si hezký a radostný víkend