Fotografie: Výletníci - L.P.1928
Autor: Zdeňa Rédlová | 
| 
Kategorie: přátelé a rodina
Vloženo: 07:59:11 02.12.2002
- Technická data:
- Linhofka
- Poznámky a vzkazy:
- To jsem fotila na rodinném výletě na myslivnu v Nickelsdorfu, kam mě ssebou vzali moji starší sourozenci. Sedící muž je můj bratr Joži, vedle něj moje starší sestra Mici a stojící je moje nejstarší sestra Adi
- Popis:
- Klíčová slova:
- exif
Petr Pedros Brychta | 23:46:08 30.10.2015 | 
| 
Honza Dosedla | 13:09:07 19.01.2005 | |
Pan Smazaný | 09:02:53 11.11.2004 | |
Milan Vašek | 22:40:23 09.08.2004 | |
Tohle je hustý. Tohle by i dnes byla fotka nejvyšší třídy.
vašek svec | 18:44:25 09.08.2004 | |
klobouk dolu
Adriana K.H. | 18:19:25 09.08.2004 | |
Josef Hruška | 14:58:37 28.09.2003 | |
Jitka Kotrbová | 22:30:58 22.08.2003 | |
áááách - krásná doba - ještěže člověk neví, co ho čeká :o)
RASTISLAV BLASKO | 14:36:06 12.08.2003 | |
Evina Schmidová | 11:32:34 18.05.2003 | |
v tomto pripade opravdu moooc lituju je jsem tak "mlada" ze jsem nemohla v r. ...1920...fotit fotit a porad jenom fotit / fotky z tehle dob bastim.
Pan Smazaný | 01:27:59 11.05.2003 | |
tahle je povedena . kompozice paradni.
Jan Cihlář | 20:34:46 15.01.2003 | |
Danuše Ventová | 13:32:32 03.01.2003 | |
Pavlína Jarošová | 21:06:25 22.12.2002 | |
když si prohlížim Vaše fotky, připadám si, jako kdybych se koukala na starej film, to je neskutečný ;o))))
Mirek Chnurik | 16:43:15 22.12.2002 | |
dodo simko | 12:45:46 04.12.2002 | |
Zdeňa Rédlová | 20:00:16 03.12.2002 | |
Pane Šikoro moc Vám děkuji za pozvánku na výlet ale já už jsem Vám právě psala u Vašeho snímku toho nového mostu v Bratislavě že už pro mě takové daleké cestování není. A sama bych už vůbec asi jet nemohla. Jedině s dcerou nebo s vnoučaty. Já tak do obchůdku a v neděli do kostela nebo na procházku když je hezky.
Imrich Šikora alias Dux | 19:27:47 03.12.2002 | |
to Zdenka: niekedy by ste mali prist pozriet do Bratislavy osobne.. :) niekedy je tu pekne ....
Imrich Šikora alias Dux | 19:01:45 03.12.2002 | |
teda "necital" :)
Imrich Šikora alias Dux | 19:00:34 03.12.2002 | |
nic som od Vas necital ale ta fotografia je uzasna.. je to tu nieco nove by som povedal, nieco super nostalgicke.. neviem co na to povedat . je to vazne super. citit z toho pohodu, je to okamih ja neviem. dnes je to tu taky zhon. silne retro a nielen vo farbach, odtienoch, sposobe fotenia... ta atmosfera sa uz hadam ani neda vratit. este raz .. je to take pohodovo jemne..
Martin Holický | 15:22:58 03.12.2002 | |
Tak to už mě mnohé vysvětluje.Když sem totiž četl pátý díl a vlastně potom i šestý zvláště kapitolu Na večírku bylo mi divné že autorka stále nasazuje na ty „Moderní ženy“s krátkými vlasy v odhalených šatech atd.Celým dílem knihy se poněkud nenápadně nese duch dobré hospodyně. Jenom těch podrobných receptů na různé laskominy tlučený cukr apod.Stále byla velmi silně vyzdvihována čistá až mnohdy značně naivní láska Káji a Zdeňi.Říkal sem si: „To musel napsat někdo kdo to nezažil,kdo po něčem takovém podvědomě velmi silně touží komu se třeba nevydařilo manželství atd“.Tím sem ale nechtěl říci že se mi tyto pasáže nelíbily,právě naopak.Možná díky této knize mám slabost na dlouhovlásky a jemné tóny klavíru.Jak asi zněla píseň „Byl jednou jeden král“?
No snad se nikdo nenaštve že tu značně uhybám od fotografování.
No snad se nikdo nenaštve že tu značně uhybám od fotografování.
Zdeňa Rédlová | 11:18:39 03.12.2002 | |
Pane Holický mockráte Vám děkuji a mám velikou radost že i Vám jsem udělala radost a že se Vám snímky i to připomenutí těch krásných knížek líbilo. Paní Manka byla opravdu moc hodná paní a myslím že dosti těžce nesla zánik Rakousko-Uherska a porevoluční novoty. Ale byla velmi činná v místním Sokole a byla také výbornou varhanicí a dobrou duší celé farnosti. Její manžel se kterým měla pouze jednoho syna Vilíka ji krátce po světové válce opustil a tenkrát byl život pro osamocenou maminku s malým dítětem dosti těžký - to její manželství se jí moc nepovedlo. A možná i proto svoji velkou lásku k dětem a k lidem dávala i do svých krásných knížek. Co se sedmidílného Káji Maříka týká myslím si že asi nejlépe je tam vystižen - psychologicky vypodobněn - vzácný pán lesní. Třeba maminka hajná i tatínek hajný jsou skoro nevýrazné postavy. Ale pan lesní je vynikající hlavně v pátém díle když pomáhal aby Zděna s Kájou nakonec mohli býti sezdáni. Vždyť vzácná paní byla velmi proti - jednak že Kája byl jenom o rok starší Zdeni a hlavně že byl z chudých poměrů a co by tomu řekli Lážovští.
George Broom | 11:10:11 03.12.2002 | |
Martin Holický | 08:49:34 03.12.2002 | |
Tak to sem nečekal, projíždím takhle fotografie a najednou Zdeňa Rédlová…Pochopitelně se mi okamžitě vybavilo 7 dílů Káji Maříka.Nevím kolikrát sem tuto knížku v dětství četl,ale bylo to moc moc mockrát. Od toho jak „Maminka hajná vypravovala svého nejmladšího synka do školy“ přes Lávíčka z Příbramě, pana Karbulku,Týnu z lesovny Vzácného pána ,pana Bezinku až po to jak Stánička u potoka přece jen nevyrostla.Ta paní která tuto knížku psala nejdříve na pytle od mouky na místní faře měla neuvěřitelně vyvinutý pozorovací talent a dokázala vystihnout mnohdy velmi vtipně charaktery lidí okolo sebe.Ať už jste kdo jste paní Zdeňo Rédlová ,jestli opravdu pamětnice a nebo mladá slečna,která má ráda staré fotky a Káju Maříka,děkuju vám za připomenutí.
PS Protože mám také moc rád staré fotky a mám jich několik připravuju na svůj web pro ně samostatnou stránku.
PS Protože mám také moc rád staré fotky a mám jich několik připravuju na svůj web pro ně samostatnou stránku.
Zdeňa Rédlová | 07:50:29 03.12.2002 | |
Mockrát vám všem děkuji že se vám i ty staré fotografie tak líbí. Možná je to i protože jsou ze starých dob a proto mají kouzlo. Pro mne by asi zase tenkráte mělo kouzlo kdybych jako malá se setkala s počítačem nebo s raketou na Měsíc.
Jaroslav Vimr | 01:24:50 03.12.2002 | |
Je to super fotka ... ***** + + +
Jirka Vaňourek | 00:24:13 03.12.2002 | |
Vážně superrrrrrrrr *****
Pažout alias Mike Dockal | 23:26:54 02.12.2002 | |
tato je skvela
Martin Hruby | 23:12:14 02.12.2002 | |
je to good (anglicky termin), taky mam rad sucho a nohy v teple a to jsem jeste cucak.... :-))))))))))))
lubor brabec | 20:03:45 02.12.2002 | |
pozdrav z jiné Zeměkoule, ...body
Tom B/W Barva | 19:46:57 02.12.2002 | |
Nádhera!
Libča B. | 19:46:44 02.12.2002 | |
Krása... jak napsal na začátku Tomáš H. - zcela mne to pohltilo.... a vám, Zdeňo, patří můj obdiv....
Ovi Ivoda | 16:27:23 02.12.2002 | |
Paní Zděňo, teď, když už jste se přiznala (Zdeňa Rédlová 02.12. 2002 10:48:24), mohu Vám tak říkat? Díky za vysvětlení, přiznání je polehčující okolnost :-)). Mám moc rád lidi s takovým elánem. Mohla byste nám mladším jít příkladem. A pak že je člověk po šedesátce zralý jenom do důchodu! Mějte se moc hezky. :-)))
Marcela Borýsková | 16:24:05 02.12.2002 | |
to je fantastický...
Zdeňa Rédlová | 15:31:37 02.12.2002 | |
Nejhorší to bylo s tou "myší". To jsem se pořád nemohla strefit. A když už jsem se strefila tak když jsem ji stisknula tak jsem s ní pohnula a zase jsem se nestrefila. Ale už je to dobré. On mi vnuk co mě na to přemluvil všechno ukázal a naučil a tu "myš" mi opravil aby byla pomalá a už je to dobré. Učili jsme se to spolem několik večerů. On přes den pracuje a nemůže u mne pořád sedět. Ale je to krásná zábava. Probírám se starými fotografiemi a rozpomínám se na všechno. A už se těším na jaro až to zase znovu zkusím. Nějaké zátiší nebo přírodní snímky. Až bude zase teplo a sucho.
sluníčko markéta | 15:16:09 02.12.2002 | |
za jak dlouho jste se naucila na pocitaci aspon ty zakladni veci, o kterych jste se zminovala? moji babicce bude o vikendu 80 a dodnes s sebou taha spolu s mobilem i telefonni seznam v malym notysku, protoze si ty cisla v ty maly krabicce proste neumi najit!
Petra H. | 15:13:22 02.12.2002 | |
moc hezké
Zdeňa Rédlová | 15:12:01 02.12.2002 | |
A ještě k tomu Kájovi. Původně to bylo sedm dílů. Poslední tři už nebyly asi pro malé děti, spíš pro větší. A podle dnešních měřítek to byla trochu tzv. červená knihovna, ale bylo to krásné ty dobové realie a tak. Ráda se k tomu vracím. Člověk si většinou rád uchovává vzpomínky na dětství a na dobu kdy ještě s ním byli oba rodiče.
Zdeňa Rédlová | 15:05:31 02.12.2002 | |
Paní Markéto, já jsem vlastně tu světovou válku nevnímala. Byla jsem dvouletá když začala a šla jsem jako prvňáček do obecné když skončila. Ale vím z pozdější doby, že hodně mužů se nevrátilo a že byl dost hlad, hlavně ke konci války už skoro nebylo co jíst. To mi říkali rodiče když už jsem byla větší a pak jsem za okupace poznala, co to je strach. Ale jídlo bylo na přídělový systém na lístky a proto nikdo moc nehladověl. To prý bylo za světové války mnohem horší. A to slovo se dívám že jsem ho napsala postaru. To je anglické slovo z week jako týden a end jako konec. Tedy konec týdne. My jsme to ještě takto psávali a asi jsem si to popletla. Teď už se píše víkend. To mně ještě tak někdy naskočí na mysl co jsme se učily zamlada. Taky jsme třeba nepsaly sezóna, ale ještě pěkně po francouzsku. A spousty dalších slov jsme psaly podle originálu podle té země ze které to slovo přišlo.
sluníčko markéta | 14:51:45 02.12.2002 | |
tada muzu vam rict, ze mi naskocila husi kuze. uvedomila jsem si tu hruzu. VALKA. vlastne hned dve za jeden zivot...
sluníčko markéta | 14:47:50 02.12.2002 | |
tak uz jsme ctyri! mne kaju marika koupila maminka a cetla mi ho pred spanim. po pravde receno si ho uz moc nepamatuju, protoze jsem byla malinka, ale vim, ze jsem mela ty knizky rada. jen ta posledni, jak uz byl kaja velky, se mi moc nelibila. asi si to znovu prectu - sama ;o)
co se tyce 90-ti lete fotografky na internetu, ktera pouziva slovo weekend, tak to se mi moc nezda, ale nehodlam to zkoumat ;o) fotka se mi libi a je fakt, ze me jako mavnutim kouzelneho proutku prenesla do pohodoveho nedelniho odpoledne ne vsak moc pohodove doby. aspon z hlediska toho, ze jednu valku meli za sebou a druha je cekala... byli vlastne zhruba uprostred doby miru.
co se tyce 90-ti lete fotografky na internetu, ktera pouziva slovo weekend, tak to se mi moc nezda, ale nehodlam to zkoumat ;o) fotka se mi libi a je fakt, ze me jako mavnutim kouzelneho proutku prenesla do pohodoveho nedelniho odpoledne ne vsak moc pohodove doby. aspon z hlediska toho, ze jednu valku meli za sebou a druha je cekala... byli vlastne zhruba uprostred doby miru.
Hynek von Valdek | 14:38:29 02.12.2002 | |
Chtěl bych žít věčně
Zdeňa Rédlová | 11:31:50 02.12.2002 | |
Pane Horade, děkuji za oznámkování a jsem ráda že ty knížky o Kájovi znáte. Tak to jsme s panem Ivodou už tři. Mějte se moc pěkně.
David Horad | 11:16:13 02.12.2002 | |
Ovi, byly populární i v době mého mládí. Alespoň jsem Káju četl u svého děda. Byl v knihovně hned vedle sebraných spisů jistého Jiráska.
David Horad | 11:12:00 02.12.2002 | |
Nostalgie pracuje...
Zdeňa Rédlová | 10:52:48 02.12.2002 | |
Pane Dvořáku, děkuji za oznámkování, je to z roku 1928 a prosím Vás už neklejte.
Zdeňa Rédlová | 10:51:28 02.12.2002 | |
Pane Špitte, máte úplně pravdu. Ale tehdy mi bylo 16 roků a o zlatém řezu a třetinkové komposici jsem asi ještě vůbec nic nevěděla. To až později jsem něco pochytila od tatínka a z knih o fotografování. Možná bych ten záběr udělala jinak, ale byla jsem ráda že jsem zachytila tu weekendovou cestu a že mám alespoň takto své sourozence ještě stále při sobě.
Zdeňa Rédlová | 10:48:24 02.12.2002 | |
Pane Ivodo, prokoukl jste mne. Přiznávám to všecko. Ty krásné knížky mého mládí o Kájovi Maříkovi samozřejmě znám. Začaly vycházet myslím právě v té době koncem 20.let a mám je ráda do dneška. A dokonce jsme se s rodiči jeli podívat do Lážova (Mníšek pod Brdy) a setkali jsme se i s paní Mankou Wagnerovou, která psala pod jménem Felix Háj. Byla to moc hodná paní a když v létě roku 1934 ještě jako dosti mladá zemřela, byla jsem jí na pohřbu. Tenkrát držel smuteční řeč i spisovatel F.X.Svoboda. Takže literární Zdeňa mi posloužila jako přezdívka, co mi poradil vnuk. Prý se při psaní v počítačích často neuvádí pravé meno, ale přezdívka a říkal že na tom vlastně nezáleží.
Ovi Ivoda | 09:57:48 02.12.2002 | |
Paní Rédlová, možná se zeptám trochu hloupě, ale nedá mi to.
Neznáte náhodou knížky o Kájovi Maříkovi? Předpokládám, že spíše ano, protože byly v době vašeho mládí dosti populární. A pokud je tedy znáte, víte možná také i to, jak se jmenovala dívka, která se nakonec za Káju provdala? Neco mi tu totiž nehraje, takové velké náhody nejsou moc pravděpodobné, zejména s tím háčkem nad písmenem "n". Mne jste se ptala na moje nečesky znějící jméno a správně jste tipovala na "přezdívku".
A co Vaše "jméno", to je Vaše pravé jméno nebo jste taky šprýmařka :-))) a zvolila jste si (možná na radu Vašeho vnuka?) jméno Vám zřejmě velmi milé?
Co tomu říkáte, paní "Zdeňo Rédlová"?
Pan Smazaný | 09:33:04 02.12.2002 | |
Komponoval bych vice na zlaty rez (bratr s Mici), kdyz pominu ten tok casu :o)
Zdeňa Rédlová | 09:23:58 02.12.2002 | |
Vždycky do mena fotografie píši i rok fotografování. Toto jsem fotografovala v roce 1928 jako malá nastávající slečna. Já už jsem to říkala u jiného svého snímku že už nejsem nejmladší a že ta moje podobizna je z mých dívčích let, ještě za svobodna. Ale asi bude lepší dát sem moji současnou podobiznu ale to se mne už asi leknete.
Dora Vaňourková | 09:04:30 02.12.2002 | |
take jsem zvedava, kdy to bylo foceno :-)
Lenka Pa | 08:52:08 02.12.2002 | |
Parada, priste prosim pozvanku.
Milan Dvořák, PPP | 08:46:04 02.12.2002 | |
Sakra, z jakého je to roku? .-)
Ovi Ivoda | 08:38:42 02.12.2002 | |
Přiznávám se, že jsem také pohlcen tím vírem času, ten zachycený dávný okamžik před tolika lety. Lidé, jejich oblečení, chování, i ten samotný záběr... Je to výborné! :-)))
Tomáš Houda | 08:27:35 02.12.2002 | |
takovouhle fotografii je tezke hodnotit, protoze asi vetsina z nas je okamzite pohlcena virem casu, ktery z te fotografie hledi. Ma to onu idylickou atmosferu, ktera je tak casto z onech predvalecnych snimku patrna - muj dedecek fotografoval na sklenene desky a krome jinych temat znam od nej i podobne veci :-)
