Napoprvé jsem si těch stromů v pozadí vůbec nevšiml.. Nevím, jaké bylo okolí, ale asi bych to zkusil na výšku s širokoúhláčem. Určitě bych šel s foťákem ještě kousek níž. Záměr se mi líbí!
jediné smutné na této fotce - to je sníh - již ne jiskřivý, ani ne prášící ve vánku větru, nýbrž vatovitý pod rozptýleným světlem. Ostatní mi sedne dosti dobře... Název jak u tří mušketýrů, kteří taky byli čtyři... Jo, stromečky... dialog trojic či trialog dvojic...
Milý Vlčku, tvoje poetika je odzbrojující! Myslím, že bys svým povídáním dokázal prozářit i prázdný rám, samozřejmě jsem rád, žes dal přednost mojí fotce. :) Chytlo mě tam to opakování a na něm hlavně fakt, že příroda opakuje často, ale nikdy tak otrocky, jako my. Dokázala zvládnout velkosériovou výrobou a zachovat individuální úpravu každého výrobku. Kam se na ni hrabem. To mi běhalo hlavou, když jsem ty dvě skupiny fotil. Ale fotka zdaleka nevyšla podle mých představ, světlo bylo bídné, nízké mraky, šlo odnikud. A bylo ho málo, digitál jsem musel nechat odclonit a na kresbě je to znát.<P>
Pokud jde o ty jemné valéry, udržet je v digitálu a neztratit při zpracování byla velmi nepoetická dřina :)
pes: ...Jiří, ale teď mne doběhlo, že možná jsi to myslel jěště úplně jinak - teprve nyní vidím, že ten prostřední strom vepředu jakoby tvoří oblouk a plynule přechází v levý strom vzadu vlevo, kde opět končí v zemi... ...tak to je další nový a pro mne úžasný rozměr, který jsem dříve neviděl... ...a asi mne nějak pomalu (zoufale pomalu) dojíždí i pointa Tvého názvu... ...ach jo, já mám snad vedení omotané 3 x (případně 7 x, 9 x či 12 x) kolem celé planety... =oO
...trochu nešťastný název... ...osvědčená a praxí prověřená pohádková čísla jsou přece 3, 7, 9 a 12... ,O)) ...to je vyzkoušeno generacemi... (tříhlavý drak, tři oříšky, sedmero krkavců, devatero hor, dvanáct měsíčků apod...) ...takováto osvědčená čísla v názvech pohádek ale i v názvech uměleckých děl zaručeně fungují... ...padnou jak ulitá... ...působí magicky a zároveň přirozeně... (...a název fotografie přece nemusí být jejím doslovným popisem... ,O))
<BR><BR>...a i této poetické fotografii by jistě více slušelo, kdyby se jmenovala <B>Sedm stromů</B>
<BR><BR>...tato fotografie - toto mírně pohádkové fotozátiší, se mi velmi líbí...
<BR>...je v něm cosi kouzelného... ...a možná něco zakletého... ...ticho před pomalu a nenápadně přicházejícm pohádkovým dějem...
<BR><BR>...a také se mi líbí technické provedení: zejména polotóny - jemné valéry ve sněhu...
<BR>
temer stejna, opakujici se trojice stromu v pozadi me vybizi k fantazirovani...docela se mi to libi...mozna kdybych pod fotkou videl jine jmeno, ani bych si toho nevsiml...jdu si precist clanek o pohledu na hodnoceni fotografii :-)
já jich vidím sedm.. tmavý je to dost, akorát to zadní soukmení je zbytečně moc vlevo.... nevím, možná to jinak nešlo.... ale našel si moc hezkou společnost :)
Komentáře (62)
Pokud jde o ty jemné valéry, udržet je v digitálu a neztratit při zpracování byla velmi nepoetická dřina :)
<BR><BR>...a i této poetické fotografii by jistě více slušelo, kdyby se jmenovala <B>Sedm stromů</B>
<BR><BR>...tato fotografie - toto mírně pohádkové fotozátiší, se mi velmi líbí...
<BR>...je v něm cosi kouzelného... ...a možná něco zakletého... ...ticho před pomalu a nenápadně přicházejícm pohádkovým dějem...
<BR><BR>...a také se mi líbí technické provedení: zejména polotóny - jemné valéry ve sněhu...
<BR>