Jiří Březina 08:56:43 18.11.2004
Hm, tak tenhle stupeň náročnosti je vizitkou originálního ducha a vede právem k všeobecnému uznání. To by mě nenapadlo. :)
Docela by me zajimala, tak ruzovofialova varianta, idealni pokud je potucek zlutozeleny :) Ponekud me irituje zuzujici se potok nahore, asi bych rezal nebo ho dal mimo zaber...
Igor: Mě připadne (v kontextu s minulou debatou i o jiných autorech), že moc ne. Proto jsem to tak napsal. Ale jak říkám, jestli je to hra, tak se vměšovat nechci. Nejsem kazišuk. ;o)
Listí ve zlatém řezu jsem sice nepochopil, protože ho vidím po celé fotce, ale to nic. Tohle mi prostě nikdy nebylo dáno a asi ani nikdy nebude. Fotka se mi líbí. CZ je Ianusovská třešnička. ;o) Dobrej nápad.<P>
Budu asi marně pátrat, proč pan Petrikovič má soustavnou potřebu mluvit více k některým autorům, než k fotkám samotným(?). Ironické vyzdvižení trojky jako vrcholu jehož může autor u kritika dosáhnout, se mi jeví jako školácká představa, jak někoho ponížit. Já mám ironii i sarkasmus velmi rád, jen z toho ty vtipy musejí být trochu cítit. Jestli je to ale jen hra, tak se za vstup omlouvám... nepobral jsem ji. 4++
Pavle, dík, snad tě nezklamu: Já při focení na zlatý řez fakt nikdy nemyslím (jediná výjimka charakteru recese je v mých starších zde) a proto bohužel nemůžu ani zabránit tomu, aby se mi někdy náhodou nepovedl - u této ale asi jen hodně zhruba :)
Právě to, že čelo bylo růžové, tak v ČB je dost výrazné. Proti harmonicky laděné "stoce" s listím je jeho umístění do zlatého řezu dvojnásob zdůrazněné. Vím, že u tebe to byl záměr, ale nejsem si jistý, že nejšťastnější.
Odhlédnu od toho, že přes tento můstek jsem párkrát šel, přes železitou zrzavou vodu. Tady se mi jeví stěžejní ono mimoúrovňové křížení dvou směřování, dvou cest, dvou názorů, dvou pohybů. A tradiční dělení plochy obrazu od kraje do kraje, tedy rozdělování. Ale tím jsem dnes v koncích. Takže dál nevím...
Komentáře (76)
Hm, tak tenhle stupeň náročnosti je vizitkou originálního ducha a vede právem k všeobecnému uznání. To by mě nenapadlo. :)
<BR>jsem přikrytý ocelí,
<BR>jen listí mě hladí na duši...
Budu asi marně pátrat, proč pan Petrikovič má soustavnou potřebu mluvit více k některým autorům, než k fotkám samotným(?). Ironické vyzdvižení trojky jako vrcholu jehož může autor u kritika dosáhnout, se mi jeví jako školácká představa, jak někoho ponížit. Já mám ironii i sarkasmus velmi rád, jen z toho ty vtipy musejí být trochu cítit. Jestli je to ale jen hra, tak se za vstup omlouvám... nepobral jsem ji. 4++
a moc hezký (foto!)