Nový dokument jako vaše fotografická šance
Nedokážete jako
fotografové přesvědčit ani své nejbližší o vlastní výjimečnosti? Nenašli jste
vlastní vidění světa a technika vás neposlouchá? Jsou vaše fotky utopené do
šedého průměru a nestojí nikomu za nejen chválu, ale dokonce ani za kritiku?
Nezoufejte, pořád to není ztracené. Vaše šance se jmenuje nový dokument.
Historický exkurz
Dokument je velmi
starý pojem, následující informace však pro vás má, jak bude dále vysvětleno,
jen orientační význam.
Původní význam termínu dokument označuje písemnost, která dává hodnověrnou informaci o nějaké skutečnosti,
prostě doklad. Informační obsah a pevná vazba na skutečnost
jsou také základní vlastnosti významu dokument přeneseného do fotografické a
filmové tvorby, která jen k suchému obsahu dodala omáčku, zaručující
stravitelnost. Dokument v jakékoli formě prostě přinášel zaručenou informaci,
které nás sice nemusela nutně zajímat, ale které se dalo věřit.
Při pohledu na fotografický obor je zřejmé, že mnoho dokumentárně
významných snímků vznikalo bezděky, jen základě neškolené snahy o zachycení
banální situace a hodnotu jim prostě přidal čas. K cílevědomému pořízení
dokumentární fotografie se ovšem v onom (pro nás neudržitelném) pojetí
předpokládala slušná znalost dokumentovaného prostředí, vynalézavost co do
vytváření a využití příležitostí, slušné zvládnutí něčeho, čemu se dá říkat umělecká
forma a v neposlední řadě bez debat zvládnuté řemeslo. K tomu patřilo
také vybavení, které pojistilo výsledek na úrovni i při nepříznivých
podmínkách, neboť dokument na rozdíl od volnějších žánrů podstatně zužoval pole
pro pohotovou substituci záměru za neúspěch, jinak v umění celkem běžnou.
Tvůrce onoho „starého“ dokumentu musel prokázat obdivuhodnou všestrannost a
sdružit v sobě vzdělání, umělecký talent i řemeslnou zručnost a
k tomu vytrvale snášet nepohodlí (které tu a tam zahrnovalo i ostrou střelbu).
Chcete-li jména – namátkou Plicka,
členové sdružení Magnum včetně Josefa Koudelky a
tisíce dalších. V jejich tvorbě jsou prvky přežitého dokumentu jasně
identifikovatelné a poznáte tam, čeho se vyvarovat.
Dokument, to zní hrdě
Těmito fakty se
ovšem nemusíte trápit, to všechno prostě bylo. Naštěstí pro vás jako tvůrce nového dokumentu je všechno jinak.
Stamiliony snímků popisující fádní podobu světa se beznadějně okoukaly a realita
zmrazená v čase už skoro nikoho nezajímá. Divák, považující sám sebe za
fajnšmekra, je naopak připraven obdivně vzhlížet k originální síle vašeho
výrazu a jakýkoli realitou pošpiněný obsah přitom rád oželí. Starými významy
pojmu dokument se proto netrapte.
Využijeme ho jen jako dveřeotevírající logo a přežilý
obsah nahradíme vlastní volnou tvorbou. Bylo by přece jen škoda nevyužít toho,
že škatulka dokumentu má stále svoji váhu a umí v divákovi oslabit
podvědomou tendenci k odmítání našich výtvorů. Divák před tímto logem
jistě pocítí respekt, který se dotkne všeho, co je pod ním prodáváno. A
nezapomeňte, právě pro chybějící respekt
a uznání do toho jdeme.
Musíme ovšem obsah pojmu dokument mírně předefinovat na míru vlastním limitům (čti omezením). Dá se totiž
předpokládat, že vám do naznačené renesanční všestrannosti leccos chybí a
výsledek to jistě poznamená. Pozornému divákovi by dokonce nemuselo uniknout,
že předkládaným dílům chybí nejen myšlenka, ale i jakýkoli smysluplný obsah.
Buďte si však jisti, že pozorný divák není zrovna typ, který by
v jakémkoli myslitelném auditoriu mohl získat převahu. Nás bude zajímat
spíše divák běžný, kterému stačí dostatečně rázné odlišení, které může vnímat
je jako zábavný klad. Nic dalšího zkoumat nebude, i kdyby toho byl schopen.
Předvedete-li své výtvory se suverenitou pokerového profesionála (a
nálepka dokumentu k tomu patří), zvolí divák před dílem, které ho
zaskočilo, raději cestu obdivu než podezření (už kvůli eliminaci nepříjemného
pocitu, že šlápl do čehosi vyžadujícího neprodlenou očistu obuvi). Pohádku o
císařových nových šatech nakonec známe všichni.
Rozptýlit podezření, to je hlavní úkol vypůjčeného loga dokument. Protože logika jeho použití
pro tu podivnou podívanou by mohla i nám samotným připadat trochu kostrbatá, je
třeba zvládnout následující mentální salto: Hlavním cílem dokumentu bylo
odjakživa nejen předat informaci, ale také zapůsobit
esteticky, jistě s cílem
důkladně vrýt informaci divákovi do paměti. Proto k dokumentu odjakživa
patří i působivá umělecká forma – a to je naše tajná branka do jinak nedobytné
pevnosti. Umělecká forma se stane naším druhým jménem a vytěsní
z dokumentu cokoli tak nedůležitého, jako je informace, unikátnost
okamžiku a podobné haraburdí. Jsme v bezpečí, umělecká forma je totiž
něco, do čeho vám nikdo nemluví.
A hlavní dobrá zpráva – náš nový
dokument nemusí informovat vůbec o ničem, natož aby mu svazovala nohy
jakákoli přítěž vyváženosti nebo zákazu manipulace divákem. Je proto možné
oprostit díla od všeho, co by jim bralo zajímavost, a budou to jakoby náhodou
tytéž vlastnosti, které by vám zvedly laťku do nedostupné výše. O unikátnosti
okamžiku, sdělnosti nebo řemeslné úrovni je zbytečné se bavit – jak bude dále
rozebráno, tam dokonce platí čím hůř, tím lépe. Vaše fotografie mohou být
klidně vizuální obdobou hudební produkce, vzniklého procházkou kočky po
pianových klávesách (a to piáno nakonec ani nemusí být naladěné). Místo obsahu
a formy je nutné zaměřit se na prezentaci. Vaše poker face a prezentační suverenita musí přebít veškeré nedostatky
a zajistit divákovi zážitek, po kterém podvědomě touží.
Jediná povinná náležitost je název. Ano, skutečně musíte své výtvory
vytrvale označovat jako dokumenty,
což bude sice občas otravné, ale naprosto nutné – nečekejte, že by si je
kdokoli k dokumentu zařadil sám.
Volba a zpracování motivu
Při volbě
fotografovaných motivů je především nutné se pokud možno vyhýbat jakémukoli
obecně známému prostředí a dvojnásob pak významným a sledovaným událostem.
Vyhledáváme naopak místa atypická, podivná a dostatečně bezvýznamná.
Polorozpadlé ruiny nebo špinavé pasáže jsou pro váš objektiv ideální střelnice. Oh, ještě něco – musí tam být Lidé! Nový dokument bez
postav, tváří, končetin je vratká bárka rychle nabírající vodu. Ale zase bez
velkých obav, ono vlastně vůbec nezáleží na tom, kteří lidé to jsou, jak a při
čem jsou zachycení, nějaký ten panák je prostě jen povinná rekvizita, maskot,
kterého pořídíme tak snadno, jak jen to půjde. Ani kompletní být nemusí, třeba
neostrý kus cizích zad nebo i mázlý stín vlastní nohy
lidskou přítomnost dostatečně zajistí. Jako vděčný motiv se ukážou i náhodné
fragmenty výkladních skříním, v tomto případě se spokojíme s náhradou
živých lidí figurínami a s výhodou využíváme profesionálního aranžování a
svícení. V bizarnosti zachycení se nijak neomezujeme, naopak.
Vyvarujte se však snímků přírodních. Na mnohotvárnou dokonalost přírody by
mohlo být veškeré naše mlhotvorné vybavení krátké a navíc, významný podíl
příznivců očekáváme mezi znuděnými metrosexuály,
kteří se přírody samozřejmě štítí.
V oblasti fotografických postupů není vše jasné, jak by se mohlo zdát.
Samozřejmě, chceme se odlišit, vyniknout, nechat světu poznat svoji
výjimečnost, udělat rázný škrt přes generacemi konzervovanou nudu – ale
narážíme na úskalí podvědomého dodržení zásad. Je hořkou skutečností, že skoro
vše, co se tradičně na snímcích považuje za rozumné dodržet, má svoji záludnou
logiku a pokud nás ta zastihne nepřipravené, můžeme nedopatřením stvořit něco
nebezpečně konvenčního. Nic nenaviklá divákovu důvěru v našeho génia víc,
než přehlédnutá třetinová kompozice, ostrý hlavní objekt nebo dokonce kompletní
neuříznutá hlava. Tady se nedá doporučit nic příjemnějšího, než se poctivě
našprtat všechny hlavní zásady stavby fotografického obrazu za účelem jejich
důsledného a kvalifikovaného nedodržování. Teprve současným porušením tří až
pěti pravidel se rázně vydělíte z pásma náhody, která charakterizuje
výtvory diletantů, a zabráníte tak vlastnímu splynutí s nimi. Berte to
vážně, jen ledabyle a napůl zkažené fotky vám nesmrtelnost nezajistí.
Příklad: U fotografie se vždy cenila
jasná přítomnost jednoho hlavního motivu, od které se můžeme odlišit buď
pracným zmnožením motivů na číslo kolem deseti anebo daleko jednodušeji,
vynecháním čehokoli, co by se za motiv vůbec dalo považovat. V oblasti
expozice je především nutné vyvarovat se současně prokreslených stínů a světel,
máte tedy na výběr mezi výraznou podexpozicí a přeexpozicí. Pokud si včas
všimnete, že se vám ani jedna varianta nepovedla, dá se to ještě napravit
hrubým zásahem do vyvolávací doby. Pokud se k tomu se ještě na snímku nenajde
nic ostrého a vodní hladina zaujme polohu v patnáctistupňovém náklonu,
máte sice nejhorší za sebou, ale na druhé straně přidaným škrábancem, a
otisknutým palcem rozhodně nic nezkazíte.
Jen mezi námi – netrapte se originalitou. Její požadavek je jen formální,
vyžaduje ji nakonec jenom náš image. Pokud jde o
tvorbu, v přebírání cizích nápadů nám naopak nic nebrání, pro mnohé z nás
je to prakticky jediná cesta. A problém předlohy je v době internetu jen
otázka chvilky hledání. Budete-li se přitom pohybovat jinde, než vaši
předpokládaní diváci, vaši nesmrtelnost ta trocha vypůjčených nápadů těžko
ohrozí.
Vybavení
Pokud jde o
výzbroj, hlavní starostí bude sehnat dostatečně špatnou, naše interní heslo
budiž šrotem k odpadu. Naše snažení musí podpírat jistota, že i kdyby
snad divák náhodou zapochyboval o přínosnosti výsledku jako takového, zbude mu
alespoň rezervní obdiv k tomu, že jste ho vyprodukovali hodinářskou lupou v krabici
od kafe na dvacetiletý film. Přirozeně tak vypadávají z repertoáru nejen
jakékoli funkční automaty, ale i všechny
spolehlivé mechanické stroje se slušnou optikou. Také jakýkoli světlotěsný
stroj je pro nový dokument nevhodný, protože eliminuje další důležitý prvek
kreativní náhody (a přiznejme si, kde bychom bez ní, odkázáni jen na vlastní
talent a um, byli?).
Náš ideální přístroj proto neostří, neumožňuje volit přesný výřez a
nerovnoměrně osvěcuje obrazové pole. Film přetáčí s cca 30%
nechat pootevřenou závěrku, narazili jsme na poklad. Za objektiv se nejlépe
hodí plastová lupa nebo čočka z dětského diaprojektoru, zbavená smirkem
nežádoucího kontrastního podání, bez nadměrně ostré kresby a malebně
je prakticky nutností, stejně jako bohatství vnitřních reflexů. Je však
důležité, aby závěrka disponovala dlouhými časy – nezapomeňte, že váš
nejpoužívanější bude půlvteřina z ruky. A umí-li
váš přístroj i vícenásobnou expozici, neváhejte ji hustě používat bez ohledu na
logiku (mimo jiné tak ušetříte za film, byť ty prošlé nebývají zrovna drahé).
Naprosto nepřípustné jsou dosud veškeré digitální aparáty, ne že by
nedokázaly fotit dostatečně špatně, ale pro váš image fotografického suveréna se prostě nehodí.
Shrnuto, podtrženo: Všeho, co slušně fotí a nekazí filmy, se co nejrychleji
zbavíme.
Všechna práce s výběrem vybavení by však přišla nazmar, kdybychom ho
zamlčeli. Samotné zkažené fotky vaši fotografickou kompetenci neukážou, dokonce
by mohlo dojít k politováníhodnému opaku. Proto je potřeba pod ně důsledně
psát, jak neuvěřitelnými monstry vznikly.
Materiály
Pokud neseženeme
stříbrné desky pokryté asfaltem na daguerrotypii, nezbývá nám, než fotit na
film. Hrozící nudu a splynutí s davem můžeme odvrátit například protažením
kinofilmu středoformátovým přístrojem, a samozřejmě
důsledně dbáme, aby šlo o materiál spolehlivě prošlý (v nouzi je pro stejný
účinek možné povozit nový film za oknem auta jeden, dva letní měsíce). Pokud
jde o vývojky, nic staršího než stoletý Rodinal asi
neseženeme a volba je tedy jasná (ovšem s výhradou pozitivních vývojek a
vody nabrané v řece pod chemičkou). Veškerou materiálovou exotiku
samozřejmě opět vytrvale inzerujeme u snímku i jinde.
Zpracování
Co by snad
dostatečně tvůrčím způsobem nedegradoval aparát, to pojistí proces. Filmy
zpracováváme opačným procesem vzhledem k charakteru emulze, tj. inverzi
jako negativ a vice versa.
Nedoporučuje se jej stříhat nebo dokonce archivovat v nějakých trezorcích,
naopak, skladování v ruličkách s občasným rozvinutím (kvůli doplnění
prachu) a opětným utažením vám kreativními škrábanci bezpečně zajistí diváky
bez dechu. Také s otisky prstů se nedoporučuje šetřit. Fotografujeme-li
barevně, s barevnými korekcemi se nezatěžujeme a světelné skvrny
z netěsné kazety jsou vítaným zpestřením obsahu. Zvláštní pozornost je
třeba věnovat okraji – je známá věc, že divák nečeká na nic tak nedočkavě, jako
na podobu vaší perforace a také písmenka a čísla snímků dílo okoření. A jen
mezi námi, pro mátožný hlavní obsah vašeho snímku bude odklon divácké
pozornosti k okraji čistým dobrodiním.
Podporu své snaze musíme dodat i v závěrečné adjustaci. Okraje
papírových kopií neřežeme, ale trháme na tupé hraně, fotografie ukazujeme
zmačkané a propíchané napínáčky, dobré je na ně šlápnout botou
s výraznějším vzorkem nebo lehce skropit kafem. Pokud jde o velikost,
hlavně se vyhneme jakékoli přiměřené a funkční. Snímky, které nedopatřením
vyšly ostré (zejména středoformátové
v rozměru 6x6 nebo 6x9 cm, což zkázonosný detail dostatečně potlačí.
Naopak, u čtvrtinového výřezu z neostrého barevného kinofilmového políčka,
kde nic takového jako kresba nehrozí, demonstrujeme svoji odvahu
Marketing
Bez hledu na to,
kolik práce jsme s nimi měli, bylo by naivní spoléhat na to, že samotné
snímky budou naší jízdenkou na Olymp. Tu si naopak musíme odpracovat na poli
zvaném marketing. S limitovaným půvabem svých fotek počítáme, a obdivné
emoce tedy musíme vyvolat jinak. Samozřejmým začátkem je volba titulků (zvláštní
půvab má zkomolená angličtina) a dále doprovodné poznámky s pečlivou
dokumentací všeho exotického, co se při vzniku snímku vyskytlo. Pro osobní
debaty se pak doporučuje nastudovat razantní argumentaci, která smaže všechny
zbývající pochybnosti o tom, že snad nevíte, co činíte. Zvlášť účinná jsou
slova projekt, koncept, vize, symbol, kontext, demaskování, bienále, porota (ne, nemusíte kvůli tomu
vystavovat), performance, postmoderní, transcendentální, kreativní, alternativní, simultánní, retrospektiva, (sebe)reflexe, exprese, disharmonie, jsoucno, mnohost (nejlépe světů) reinkarnace, deziluze, background atd. - pokuste se v každé větě alespoň jedno použít.
Další účinná slova je naopak nutné používat v negativním smyslu: dogmatismus, omezenost, strnulost, konvence, přežilé formy, vyčerpané postupy, jediný
názor, tunelové vidění atd. (vše samozřejmě s výhodou v cizojazyčných variantách), to je náš repertoár
vhodný pro preventivní i následnou charakteristiku poznámek a děl těch, kteří
vás jaksi nepochopili.
A některým nebezpečným slovům se raději vyhneme úplně, na prvním místě je
tu zřejmě myšlenka.
Rozhodně se nedoporučuje jakékoli riskantní žonglování s humorem,
snadno se mohl obrátit proti nám. Výjimku tvoří snad jen decentní zesměšňování
zvlášť vytrvalých kritiků, viz dále. Jinak je nezbytné tvářit se neustále tak
smrtelně vážně, jako bychom budovali katedrálu a celou váhu její klenby nesli
na vlastních ramenou.
Zvlášť sofistikovaný přístup vyžaduje reakce na kritiku, která se díky
charakteru díla nutně dostaví. Naprosto nevhodné jsou podrážděné odpovědi,
zásah citlivého místa. Naopak se doporučuje bohorovný klid, jen velmi jemný laskavý
humor a vůbec shovívavost vypůjčená z rozpravy s mongoloidním
dítětem. Vaše řeč musí vždy vyústit do trpělivého vysvětlení (samozřejmě
provedené formou důkladného zamlžení), kterým jakýkoli útok odkloníme stranou.
Nejlépe se to podaří za přispění vlastní síly protivníka a tedy
v nejlepších tradicích asijských bojových umění (například vhodně
štiplavou charakteristikou protivníkových vlastních děl).
Svoji výlučnou pozici mimo upocený peloton (tedy samozřejmě před ním!)
můžeme podporovat i zvláštnostmi v chování a případně i punk-bohémským
vzhledem. V tomto ohledu však musím zájemce odkázat na vlastní průzkum.
Spolkaření
V osamocení
přece jen nemáte nejlepší šance a je lépe si úspěch pojistit nějakou formou kolektivizace.
Nábor zájemců nebude obtížný, neboť lidí, jejichž ambice narazily na strop
reality, je všude dost. Je však nutná selekce zájemců, vybavených dostatečnou
oddaností, sofistikovanými komunikačními schopnostmi, vizionářsky vytřeštěným
pohledem a mimo jiné také tvůrčím zaměřením, které tomu vašemu přímo
nekonkuruje. Nepodnikáte to přece všechno kvůli nějakému mizernému druhému
místu.
Úkolem doprovodného tělesa, které takto zbudujete, bude jednak vytrvalé
vysílání vaší chvály všemi směry a pak také manuální výpomoc při vašich
doufejme opakovaných výstavách (rámování, vylepování plakátů, potlesk při
vernisáži, psaní do knihy návštěv atd..). To vše ovšem za nezbytného rizika, že
budete požádáni o totéž, ale tak krutý už svět bývá.
Další spojence najdete tam, kde byste je nečekali. Pravda, jejich podpora
vaší věci nebude uvědomělá, zato však spolehlivá a masivní. Jsou to tisíce
neúnavných cvakalů špatně nasvícených růží, přepálených pláží, ohnivých slunce
západů, přesaturovaných krajin s polarizační oblohou a vyžehlených aktů
plastového vzhledu, tedy lidí, které pohání touha zachycovat cokoli, aniž by
zvládli „jak“ a věděli „proč“ a kteří se ve své fotografické nejistotě vždy přidávají
k bezpečné většině. Jsou to právě oni, kteří trpělivě investují svůj čas a
často nemalé peníze do dokonalého otrávení nebohých diváků, a ti jsou pak
v touze po změně lační koukat na cokoli dostatečně jiného, ano, dokonce i
tak jiného, jako jsou vaše snímky.
... a hlavně odvahu!
Při průkopnickém
snažení na poli nového dokumentu samozřejmě narazíme na potíže, ale je zbytečné
ztrácet kvůli nim sebejistotu. Stále si uvědomujeme, že se pohybujeme
v neměřitelném oboru, kde se skutečná prohra nedostaví dříve, než
s naší vlastní kapitulací. A k té dá-li bůh nikdy nedojde.
Poznámka: Článek nemá
v žádném případě zesměšňovat zákonitý vývoj spojený s objevování nových postupů, a to jak na poli
fotografického dokumentu i mimo něj. Jen s trochou (kéž by zábavné)
nadsázky ukázat na ty, kteří se bez vlastní invence lacino připřahují za cizí vůz. S vypůjčenou nálepkou, jejíž
význam možná ani nechápou a za hranicí poctivého přístupu k druhým, ... i
k sobě samým. Projevy souhlasu i odporu jsou vítány a budou pečlivě
analyzovány.
Komentáře (143)
....
jenom technická:
- mám dojem, že nahoře se směšuje Dokument s Reportáží (alespoň v dokumentu moc často, narozdíl od reportáže kulky nelétají)
- já osobně nepovažuji dokument(v podání Koudelka, Magnum a spol.) za "přežitý"
- Dokument, mně osobně zní normálně ... proč by měl znít "hrdě" ..? myslí autor, že dokument zní hrději než akt nebo než zátiší nebo inscenovaná? Je to jeho osobní pocit nebo je to nějaká obecná věc - že zní dokument hrdě? tomu přesně nerozumím, co má autor na mysli...
- metrosexuálové milují "nový dokument"? To se někde vyzkoumalo nebo je to jen tak plácnuto, jakože legrace..?
...........
ale co já mám k tomu říkat... když jsem sám zřejmě zářný nekalý případ "hrdého nového dokumentu" i když nevím co to je ;-))
a pritom takova blbost zejo ? ;))
Jsou to tisíce neúnavných cvakalů špatně nasvícených růží, přepálených pláží, ohnivých slunce západů, přesaturovaných krajin s polarizační oblohou a vyžehlených aktů plastového vzhledu, tedy lidí, které pohání touha zachycovat cokoli, aniž by zvládli „jak“ a věděli „proč“ a kteří se ve své fotografické nejistotě vždy přidávají k bezpečné většině
Jinak článek je o všem možném, jenom ne o dokumentu :-)
ale jinak nenadzvedlo, spíš škoda, že ten článek nedopadl líp... já mám třeba rád takové ty články (jsou to překlady z angličtiny) o tom, jaké používat objektivy, to je vtipné střílení do vlastních řad - byly na ně linky v nějakým fóru; ty mi přijdou vtipné...
tady jak píše Oťas - článek o všem možném, jenom ne o dokumentu
a Ty si o tom článku myslíš co?
Aha, tak uz tomu zacinam rozumet...
Ja nevedel, ze brezina foti brakovou kamerou s vosmirglovanou cockou na prosly filmy, aby tim zamaskoval ze mu chybi vlastni videni sveta a ze nedokaze presvedcit ani sve blizni o vlastni vyjimecnosti :-)
Chudak Ianus si myslel, ze se konecne neco dozvi o dokumentu, a on si tady jenom Jirka ze sebe dela sprtouchlata.
Uz se tesim na dalsi sebeironicky clanek, jenom doufam ze tentokrat to nebude zase trvat rok, nez se tu neco objevi.
Preju jeste prijemnou zabavu :-)
clanek me zujal, budu linkovat.
mirne mi vsak vadi, ze je publikovan zrovna zde, kde bych skoro cekal, ze se bude jmenovat 'proc fstop.cz neni muj oblibeny fotoserver.' v takovem duchu minimalne tusim reagovat davida prasohlava zachovala. :) ten to dela samozrejme za ucelem rozdmychani poradne ohnive diskuse, kde se zase odkopou jiz stokrat se odkopavsi jedinci. to mi jeste nevadi, vlastne to i chapu, ovsem predstava toho, ze by se z teto stati mohl stat dul argumentu pro 'tisice neunavnych cvakalu spatne nasvicenych ruzi, prepalenych plazi, ohnivych slunce zapadu atd.', mi uplne prijemna neni.
dalsi zapor, ktery jsem si dovolil vysledovat, je mirna ztrata perspektivy. nejsem si, jiri, jisty tim, zda ti to uniklo, nebo zda je to soucast tve nadsazky, ale stavet vedle koudelky libovolneho fotoamatera, ktery se nejakym zpusobem vejde do tve definice noveho dokumentaristy, je pro vyvozovani nejakych dalsich zaveru dosti nepresne a nevyhovujici. to je srovnavani jinych vahovych kategorii.
z tohohle pohledu mi pripada trochu nemistne pripominat batolicim se nebo dospivajicim, hledajicim a experimentujicim fotografum, ze to stejne vetsina z nich nikam nedotahne. ve skole by podobne chovani ucitele bylo dokonce mozno trestat. avsak znovu se vratim k realite, k nejpravdepodobnejsim vysledkum tvurci cesty amatera a hlavne k mase jaloveho balastu, kteremu denne musim celit, a dokonce bych ho mel respektovat, a zacatek tohohle odstavce se mi rozplyva ve vzteku z toho, ze mi nekdo svoje vypotky cpe az pod nos. dokonce i nakonec vidim motivy, ktere vedly k sepsani toho textu. (doufam, ze jsem si timto stanoviskem proti sobe nikoho nepostval)
po tehle vyjizdce po myslenkach se nakonec nachazim ve vychozim bode, tam, kde jsem zacal, a nemam pocit, ze by se svet stal lepsim nebo ze by se neco vyresilo. ale mozna to je jen diky tomu, ze uz nejakou dobu vim, ze nebudu ostatnim ukazovat prazdne cvakance jen proto, ze jsem po vzoru ostatnich take dal vyvolat diapozitiv negativnim procesem, ze jsem to nafotil nejakym prafotoaparatem nebo jakkoliv jinak 'netradicne'. treba to ale casem dojde i tem, kterym to jeste nedoslo.
jen ten dokument mi tam porad nejak nezapada...
btw Koudelka je tu priklad stareho dokumentu, nikoliv nejaka latka, ke ktery by ses mel rovnat (coz tu samozrejme nemuze nikdo). Aspon tak sem si to prebral ja...
Mozna je problem, ze to nekteri neberou jako zjevne nevaznou uvahu jednoho cloveka, ale spis jako dogmaticky clanek v ucebnici fotografie.
prave preto sa tu vyjadruju ludia z fstopu, ze na fs je o tom diskusia. zajdi si ju precitat.
co sa tyka toho ze ianus je namichnuty, podla mna to suvisi s tym, ze jirko nespomenul ani teoreticku moznost, ze existuje podobny proces z rozdielom kvalitneho vystupu a ze ti ludia (ktorych zmienuje ota npr.) presne vedia co robia a preco a neze maju nedostatok kreativity a tak...
btw si vsimni ze sa tu vyjadruje ianus, tomas pavlik, ja a honza winkleru a trufnem si povedat, ze spajat zrovna nas s tymto clankom je uplne scesne, zeano ;)
Precti si posledni odstavec myho prispevku hned pod tebou... neni to odborny rozstrel situace na fstopu, ale proste zabavny popis chovani urcite skupiny lidi... (to ze se stahuji prevazne na fstop je vec druha, to je problem fstopu, ne muj, ani Brezinuv). Tim ze si to berete osobne jen dokazujete, ze se vas to tyka a ze to sami citite... tak si to kurva priznejte a jdem dal, ne? :) Koukam, ze nebrat se tak smrtelne vazne je taky umeni...
kazdopadne pokud ten muj predchozi prispevek byl moc dlouhy, tak ho shrnu jeste jednou - ten clanek je dobry, mne osobne dost pobavil, jen mi je trochu neprijemne, ze publikace zde hrozi sklouznutim ke spekulacim, na ktery fotoserver se ten text hodi nejlepe.
Myslím, podľa komentov podo mnou, že JW to napísal úplne presne.
.-)
lebo sa to tyka nas.
cele to podla mna vzniklo tym, ze jirko velmi presne popisal co si cvakalkovia "krajiniek" a "aktov" myslia.
bavil som sa od kapitoly: Volba a zpracování motivu az po koniec. nejak mi tam vsak na zaver chybalo, ze fotky vznikajuce tymto sposobom su
A) snaha o skryvanie nedostatku invencie
B) regulerny tvorci proces a kvalitne fotografie.
je to ako vo vsetko, musis sa snazit rozoznat sracku od kvality. jiri vsak v clanku moznost, ze kvalita sa tymto postupom da dosiahnut, to je podla mna vsetko co "fstop" komunitu poburuje.
add.: ze sa nikto nevyjadruje okrem nas? pre vacsinu je to mozno tazke si o tom nieco mysliet imho, radsej pojdu opatkovat par ostrych kyticiek.
ale je fakt, ze sa divim, ze si neprisli kopnut vilimkovci, ruskovci a spol.
mimochodom. vyjadruju sa tu ludia z fstopu, pretoze ludia z ball-sall ci podobnych o pp nevedia ;)
@ds: tipuji, ze autor se nevyjadruje zcela zamerne a dobre dela, sepisovanim clanku jiste zabil nemalo casu, dalsi diskuze tady uz by byla vyslovene jeho mrhanim ;)
Stefan: ano, rika se tomu recnicka otazka... a opakujes se. Tak znova... beres to moc vazne.
Takze to snad ucinim ted, aby nebylo mylky.
Tohle tema ma urcite znacny komicky potencial, ale co mne osobne na clanku prijde trosku skoda je prave ta chybejici sebeironie a nadhled. Autor svymi formulacemi implikuje, ze vsichni kdoz pouzivaji jim zmineny vycet vyrazovych prostredku tak cini proto, ze by jinak nebyli schopni vytvorit cokoli co by stalo za zminku, ze jim chybi vlastni videni sveta atd. V jeho podani jsou bez vyjimky vsichni, kdoz fotografuji jinak nezli klasicky proste neumetelove, pro ktere je fotografovani levnou kamerou na prosly crossem vyvolany diapozitiv jedinou sanci jak se "udelat zajimavym".
Samozrejme ze ma autor na takovy nebo jakykoli jiny nazor pravo. V pripade clanku jako je tenhle je to ale skoda, protoze to nechava vyznit cely clanek spis jako autorovo osobni vyuctovani s necim, co on sam nechape, v cem neni schopen rozeznat kvalitu od formalnich hratek a proto radeji vse pausalne odsuzuje, i kdyz se snazi zminkou o "nadsazce" tenhle dojem zmirnit. Skoda, jinak by se mi ten clanek docela libil :-)
"Ianus: jestli ona sebeironie nechybi spis tobe nez Jirkovi..."
Je narazka na IANUSOVU SEBEIRONII, neni zde ani slovem zmineno, jestli Jirka nejakou ma nebo nema, natoz ze by ji projevoval v tomto clanku. Je zde zminovan ciste jako rejpava analogie na puvodni Ianusuv prispevek, kdy mu chybi sebeironie v clanku. Takze ta nesmyslna glosa se netyka autora clanku (jak sis z neznameho duvodu desifroval z pomerne jednoduche ceske vety), ale autora prispevku, ktery to na muj vkus nejak strasne moc zere.
Tak co? Uz ta zarovka aspon zablikala?
ale ty si s tim jak malej kluk čeče.
btw. jinak jak vidno klasicke osazenstvo diskuse /ianus,th/...a to se jich to vubec netyka, coz mne teda pobavilo nejvice...ikdyz pravda ta kadence reakci uz neni tak vysoka... :)
aaTR: ne, nemuzes mit posledni slovo!
Faktem je, že vzniká mnoho špatných fotografií nezávisle na tom, do jaké disciplíny se řadí. Mnohé fotografické disciplíny zůstaly zakonzervovány v čase. Ovšem dokumentární fotografie je do jisté míry odraz společnosti a stejně jako společnost se i ona vyvíjí. Ps: navíc vzdycky bude platit, že nezáleží na tom jak fotografie vznikla, ale jestli má schopnost divákovi něco předat...
ps: aby to nevypadlo, ze tady neco zatajuju, tak od kamose sem se vo tom servru(fstop-u) dozvedel a rikal "ty vole, tam je prej strasny se dostat", tak sem to tam zkousel, aniz bych si prohlidl pet stran, toho co tam je...no, co vam budu povidat, vyprali me z tama - 12x ano, 72x ne...sice to ne, bylo ovlivneno jednou aferkou, kterou jsem tady kdysi spachal na PP, ale na to sere pes...
ale zase bacha, nektere veci z tama jsou zatracene dobre(!!!), to zas ne ze ne...na to požól!
arogantnim umelcum 3x zdar!
Fakt tu skoro nikdo nemá na to všimnout si, že Březina mele pseudokumštýře, který neuměj a nahrazujou si to exotickou technikou a výbavou z doby kamenné?
A že to vůbec není o těch, který uměj a experimentujou s takovejma technologiema z různých důvodů cíleně.
Někdo umí, někdo čumí. O tom je Březinův článek. Rozumbradovské komentáře k němu jsou mi ještě pro větší legraci než ten článek sám. Děkuju vám za ně! :o))
Kdyby kejhaly potrefený, tak se budu jenom šklebit. Jenže kejhaj i zdravý, což mi hlava nebere.
Nemyslíš, že jsi už dost starý na to aby ses choval jak malý kluk?
U tohoto textu zminovany nadled bolestne postradam, coz je velka skoda, nebot tema i pojeti jsou vybrany velmi dobre. Citim to jako promarnenou prilezitost k nachazeni spojovacich cest pro vsechny, at jiz pro ty "hledace", tak pro ty jdouci za libivym krasnem a technickou dokonalosti ...
Diskuze uvedena nize je dobrym dukazem, ze zatarasy ostnateho dratu byly opet natazeny, okopy vykopany, telefony jsou nezvedany ...
Skoda
PLK
;-)
Některé mě dokonce vrátily až do vzdáleného mládí. V hodinách fyziky nás tenkrát učili, že člověk dokáže krátkodobě dávat výkon jednoho koně.
:o)
http://www.collectorsguide.com/fa/fa067.shtml
http://www.thethinkingmonkey.com/book/displayimage.php?album=lastup&cat=0&pos=1
http://www.life.constantinleuschner.com/index.html
http://winslowtaft.com/photography/holga/gallery1.html
http://213.239.202.195/new_lwa_img/70055500a.jpg
http://213.239.202.195/new_lwa_img/70055481a.jpg
http://213.239.202.195/new_lwa_img/70055503a.jpg
pár odkazů pro Michaela Komma :-)
ale oslovilo mě to, když jsem (celkem brzy) pochopil kam autor článku míří, nebyl pro mě problém si dosazovat fotografie a fotografy o kterých článek pravděpodobně hovoří :-)
nechť experimenty prověří čas.
a taky se mi nezdá, že by to bylo nějak o fstopu...
se stejnou nadsázkou by se dal napsat článek o lidech co fotí jako 90% ostatních a jedou v jedněch kolejích. na experimentátorech, jejichž experimnety třeba nejsou originální oceňuju to, že vůbec experimentujou.
Čímž samosebou nevylučuju náhodnou trefu, ale i když jsem trochu pátral, na nic podstatného jsem nenarazil. V každém případě, jestli jsem to pro svět zavedl, byli jste u toho. :)
poukazoval jsem na to, co pak jb svym prispevkem z 20:08:47 27.06.2006 vysvetlil.
a hle – co napsal bard ze všech bardů nejbardovatější:
------------
Nelámu kopí za básníky úpadku, není toho ani třeba, ale zastávám jako vždy úplnou volnost básnického slova. Co je na této nejnovější poezii dělaného, afektovaného, nepřirozeného, zapadne, o tom jsem přesvědčen, bez milosti, ale spolu mám pevné přesvědčení, že snahy jejich o rozšíření pole básnického hlavně v ohledu formálním nejsou a nebudou nikdy ztraceny.
Propadá poezie jako každé umění, když se octne tam, kde jest davu nejpřístupnější, sžíravému diletantismu.
Každý myslí, že může "odkoukati" tajemství básnického tvoření, každý chce být poetou. Je dobře ukázati, že jsou ještě jiné cesty v umění, nedostupnější než obyčejné rýmování, že jsou individuality, jimž nejde o vytištěné jméno v časopise nebo o vydanou sbírku, že jsou duchové tvůrčí, kteří obětovali celý život několika básním, jen když postihli v nich něco nového, vyslovili něco neobvyklého.
A v tomto směru má "poezie úpadku" veliký význam, vyžaduje poety, již se něčemu naučili, kteří mnoho vědí, jimž jest umění nade všecko. Básníci tito jsou právě svou exkluzívností nejbezpečnější hrází proti zevšednění poezie, proti jejímu rozmělnění a rozředění.
(Jaroslav Vrchlický 1886)
in: Česká básnická moderna, Klub přátel poezie 1987, strana 109
--------------------------------------------------------------------
možná se to sem hodilo přepsat, možná že nikoliv… kdo ví…
Osobně tam cítím jak nadhled, tak (místy) "škrobený" humor, ale to je úplně jedno, nikdo není dokonalý, ani lidi, ani fotky. :)
Ja ale presto verim na techniku"noveho dokumentu",jen si myslim,ze diky odvolani na umelecke zamery se maze tenka hranice mezi skutecnym dokumentaristou a publucistou cvaku!!!
Zrejme uplne nejlepsi,dle autora , by bylo, opatrit nevidomeho starce dvouokym Flexaretem.Postavit jej na 1/2 dne na Vaclavak s Image zvlastniho turisty a to by pak vznikalo umeni. :o/
Ja chapu nadsazku,sam jsem se i pustil do produkce,pravda,ne tak dumyslnych snimku a je jeste vesti pravda,ze mi chybela nalezita hrdost pri presentaci.
Kazdopadne jedna se o skvely clanek, a treba se na PP zalozi nova kategorie,ale to pak to bodovani budem mit sakra tezke.....
Zdravim Tom
Konzum a globalizace kontra příroda? Staré dobré časy? No, tak potom ať zavládne němčina ze starého Rakousko Uherska :-)
Však si každý vybere, co mu sedne..
Hlavně poctivě a upřímně, vynaložená energie a obsah dušičky tvůrce se obvykle v díle projeví, to se prostě ošidit nedá. Rychlokvašky dlouho nepřežijou...
nebylo by vhodnejsi Ireno ?
Nejem ho pravidelne,ale rád sa k nemu vraciam.
Mnohí si bez neho nevedia predstaviť život.
Ja áno. Napriek tomu by som si nikdy neželal aby nebol.
Až na jednu výnimku.
Ak by na svete existoval len chlieb a nič „iné“,tak potom nech radšej nieje
a je len to „iné.“
Mám nesmiernu úctu k ľuďom,ktorí dokážu v tichosti upiecť krásne voňavý,chrumkavý chlebík .Taký ten chlieb, ku ktorému netreba ani soľ,ani iné prílohy,ktorý tak výborne chutí tak osamote.
A z celej duše pohŕdam ľudmi,ktorí nikdy nevytvorili strávitelný chlieb,ale napriek tomu ho dalej pečú,predávajú ho a ešte ho učia piecť ostatných,nedajbože ešte o tom píšu aj knížky.
Pohŕdam nimi a je mi ich zároveň nesmierne ľúto.
Ľúto je mi týchto smutných ľudí,ktorí takto premrhali svoj vzácny život.
Mohli byť možno výbornými katmi..
Hm...
Aj keď ,“zlý pekár = dobrý kat ?
--------------------------------------
PS 1 : Nie je tragédiou pre ľudstvo ak niektorí ľudia híkajú ako osly.No je nesmiernou tragédiou,ak sa niektorí osly naučili písať a rozprávať.
PS 2 :Trudy je velmi múdra mačka,až je mi ľúto,že to nieje pes.
--------------------------------------
Na záver len : Gá gá gá
Bože Mlynáriku, nerozčiluješ mě, fakt ne, jen nudíš. Určité principy mě nutí k odpovědi, ale nebudu se utíkat k podobenství, i když na takovouhle nahrávku by se hledalo jedna radost. Máme takové pořekladlo o reciproční hrubosti pytlů a záplat a podle něj mi nestojíš za žádné okliky a zbývá mi jen upřímnost.
Podívej, klidně si smol svoje mazaniny a vzdychejte nad nimi navzájem v kruhu kamarádů, mě to fakt nevadí. Naopak, uvítám další materiál. Pošli mě stejně klidně rovnou do zadku za to, že jsem si dovolil o mlžících neumětelích napsat humorný článek, chceš-li (a dokážeš-li), mě to neublíží a tobě nepomůže.
Tvůj nejtěžší problém se mi jeví přes fakt, že v tom textu vůbec nedokážeš vidět srandu, tuhle variantu vylučuješ rovnou a pateticky bojuješ slovy, která by SNAD slušela někdy před sto lety romantickému revolucionáři na popravišti, ale tady jsou směšná. Musí to být tedy nějaká jistota v Uměleckém postoji, který je ohrožen trochou legrace! Nemůžu se zbavit dojmu, že jsi trochu upil.
Shrnuju: směju se a děkuju za další hlášení zásahu. Protože mi potvrzuje, že jsem do článku nenapsal nic, co byste mě sami nenaučili. Váš zděšený kejhot (a také upřímný smích těch ostatních) je toho důkazem.
Byl bych velmi vděčný, kdyby si tohle na sebe přiměřeně vztáhli oponenti stejné úrovně nahoře i dole v tomhle slovním tratolišti, přece jen nemám tolik času, abych to psal každému zvlášť. Děkuji.
...ale paráda. bylo tam šecko. a najvječí perla: ,,,neboť lidí, jejichž ambice narazily na strop reality, je všude dost,,,
fakt dobré :-)) máš u mňa štamprlu
At ziji vsichni poctivi, nemlzici umetelove! A kdo sem neco napise po mne, je husa, gagaga :-)
ale uprimny
Asi to pojdem zapit, aby som to rozdychala.
Hospodo nalej! pre pana Ianuse, PavlikaT, Hejmalu, Koziala, Houdu, Pistexa, Trudy, Sergejjja... to zas bude utrata :)
gagigagigaaag
Celkem mě může tak živá zpětná vazba jen těšit, protože kdybych psal třeba o fotografech, kteří mají zelenou kůži, sedm prstů na ruce a fotografují o půlnoci deštníkem na igelitový pytlík, jistě by se nikdo nesmál ani nerozčiloval, o zdánlivě neúčastném mlžení a pokusech shodit autora ani nemluvě.
Dokonce, co se tak zběžně koukám, nenapadl mě tu ani skrytě nikdo, koho si cením jako fotograf anebo vážím jako člověka (což není vždy automaticky totéž).
Takže chceš-li mě vyviklat v přesvědčení, že popisuju třeba s humornou nadsázkou, ale zcela reálné věci, musíš pro to udělat víc, než zaplatit kamarádům pití (mimochodem, ten seznam bych si dovolil označit za poměrně zdařilý).
Vas clanok je presne to, o com pisete...EFEKTNA FORMA /aby pobavila obecenstvo, baaj d vei verrry fany forrr miii asi tak ako tato anglictina, ale uznavam chyba na mojom kanali/ + NULOVY OBSAH. Mate pocit, ze ste povedal nieco nove? Akurat ste popisoval nejake veci, ktore akoze maju zmanipulovat divaka v snahe ze ide o „umenie“. ALe toto vsetko sa da aplikovat aj na vasej klasickej CB dokument fotke, nie snad?
To, ci niekto uvadza, ze foti na plastovou krabickou na pozarucny diak ma tu istu hodnotu, ako ked niekto iny pise, ake pouzil predsadky, objektivy, ci digital..atd. Vzdy ide o final vysledok. Je uplne jedno, ci fotograf pouzil nakladnu techniku/optiku a potom stravil umorne hodiny vo fotokomore alebo proste flaknul nejaky film do krabicky, nastrielal zabery, isiel sa clnkovat, cely sa potopil a potom len zistoval, co to vsetko ma na tych filmoch...tak ako aj pouzitie digitalneho fotaku, aby sme nezabudli. Viem, moze sa to zdat nespravodlive, ale vsetky postupy su si pre vysledok vo finale rovnocenne. Vsetko je to vizualna manipulacia. Bud vznikne alebo nevznikne sracka.
Viete, ja by som tie Vase sarkasticke narazky brala, to ze niektori „umelci“ hraju okolo seba divadielka...s tym suhlasim. /zily mi to vsak netrha ;)/. Ale spoplatnil ste ich iba u jedneho smeru, pouzijem vas termin „novy dokument“. Zastrielat si aj do vlastnych rad by nebolo na skodu ze ;) Clanok by tym dostal aj objektivnu hodnotu. Aj ked teda stale tvrdim, ze nepriniesol nic noveho, neviem, kvoli comu bol napisany. Aha, na pobavenie... tak to potom joooooo :)
ludia ako ty sedia v galeriach a tahaju za nitky kulturneho zivota, a tak pozerame na chciple slnecnice
Pastucha: Očekávaná úroveň, výborný odhad situace, děláš mi radost.
ten vtip se nepoved
a vis proc?
proste nejsi vtipnej
inak je ten clanok o hovne ako vsetky tvoje reakcie (o co ti sakra jde) ale nakoniec je mi to jedno, chcel som sa len zucastnit aby si vedel ze ta stale poznam a mam ta zaradeneho
Ale vraj mal pobavit. Mna ani nepobavil, takze uz neni treba nic riesit z mojej strany.
Tak to si dneska dám pivo :-)
a uz si myslim cosi ine.
a myslim, ze som sklamana.
clanok mi vysiel ako mlatenie prazdnej slamy.
ani len do casaku by sa nehodil.
Asi každý člověk si vyzkouší stresující snahu ovlivnit, co si o něm lidi myslí. Doufám, že tvé city nezraní oznámení, že osobně jsem tenhle stav už dávno opustil a nejen nemám s cizím myšlením problém, ale dokonce to považuju za velkou výhodu. Podívej se dolů do komentářů, kolik lidí ze sebe udělalo opravdu velké a nechutné šašky jen na základě dojmu, že si o nich Březina myslí, že jsou šašci malí a roztomilí. A ten dojem někdy ani nebyl oprávněný.
Mně vůbec nevadí, co si o mě myslíš a necítím potřebu ti to ani snaživě vyvracet ani dotčeně vracet. Mysli si prostě, co chceš. :)
:)
velmi zajimave pane brezino :))
ale u vasich fotografii pouze kladne komentare ze ?
a u vasich vylevu zde nic nepsat, to delaji jen nechutni a opravdu velici sasci :)
cim jeste pobavite, krom urazek a pokryteckych souveti ?
vsichni si uz davno mysli co chteji, nemyslite ?
nemate potrebu nic vracet ?
reknu vam, vy nejste farizej, vy jste jeho licomerny papousek
Ale cítim v pozadí akúsi zatrpknutosť...
Myslím, že si natoľko DOBRÝ vo svojom obore, že toto Ti netreba. Chápem, že sa s niektorými javmi ťažko zmieruješ, ale venuješ im priveľa pozornosti. Choď ďalej svojou cestou, ešte máš čo povedať...
Naozaj najlepším, tým, čo razia cestu, tlieskajú davy až po smrti. To je prostý fakt, s ktorým sa treba zmieriť.
No, nezasmál jsem se.
Spíš je mi smutno.
Po přečtení
Nového Dokumentu ... :-((
A tak mě napadlo, že možná i díky Vám podobným,
začíná být život tak nějak smutnější ...
Vyhnout se, je obtížné
Zbytku komentáře moc nerozumím, ale jestli se ti nějak mrví život, je mi to sice líto, ale odpovědnost za to odmítám.
Lidi neberte to tak osobně, podle určitých zmíněných rysů bych klidně mezi potrefené taky mohl patřit, ale můžu říct, že břitká ironie Jirkových článků mě docela baví (a to bez ohledu, že s něčím souhlasím a s něčím ne). Navíc nevěřím, že to myslí naprosto smrtelně vážně.
Už dlouho jsem se tak nezasmál !!
Ne článku - ale při čtení příspěvků. Potrefených hus se tady sešlo překvapivě velké hejno a kejhají o sto šest!!!
Což, předpokládám, autor s bazilišským úsměvem, už při psaní článku očekával.
Opět se ukázalo, že stále platí Myslbekovo "Orel lítá sám a vrabci v hejnu."
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.